Jak už je na GVP zvykem, i my, letošní čtvrťáci, jsme se vydali tento rok za velkou louži. Konkrétně do Spojených států amerických a Kanady. Program jako vždy nabitý a jeho provedení kupodivu hladké.
Čtvrtek 21.9.
Den odletu! Několik odvážlivců se v tento den ještě vydalo do školy na první dvě hodiny, valná většina si nicméně přispala a objevila se až na letišti. Netrpělivě jsme odpočítávali každou minutu. 13:20. 13:30. 13:50. 14:00. 14:02. 14:05. Letíme! Po čtyřech hodinách nás náš Boeing 737 vyhodil na reykjavickém letišti, kde jsme šup šup přestupovali na další aeroplán, tentokrát už směr New York. Po přistání jsme dostali ještě zhruba dvouhodinový rozchod – má skupina rychle prošmejdila Times Square a ještě jsme si stihli skočit na místní newyorskou pizzu. Pak hurá na vlak! (Hurá to teda moc nebylo, poněvadž jsme v něm strávili necelých pět hodin.)
Pátek 22.9.
Přistáli jsme v hlavním městě Washingtonu DC. Tady jsme poprvé potkali našeho autobusového šoféra a taky kamaráda pana profesora Babiery, Jeffa. Jen co jsme mu nalezli do autobusu, vyjeli jsme vstříc množství památníků a zajímavých budov, jimiž se toto město může chlubit. Navštívili jsme památník americké námořní pěchoty, Jeffersonův památník, památník F. D. Roosevelta i Martina Luthera Kinga Jr a jiné. Pak jsme se prošli po National Mall, park obklopen samými důležitými stavbami. Poslední atrakcí byl americký Kapitol, kde byla k vidění dokonce i busta Václava Havla. Následoval odjezd do Fredericksburgu, kde na nás čekalo první ubytování za 2 dny! Cestou jsme ještě zastavili v typickém americkém obchodním centru, kde mnozí provedli první ochutnávku tamních proslulých řetězců s rychlým občerstvením.
Sobota 23.9.
Tento den nám zhatilo počasí, a tak musel profesor Babiera poněkud zamíchat s programem. (A my si mohli přispat.) K poledni vyjel Jeff a my s ním objevovat další americké unikáty. První zastávkou byl Walmart. Opravdu obrovský supermarket. Druhou zastávkou se stalo další hnízdo rychlého občerstvení. A poněvadž šlo o výjezd kulturně poznávací, snad všichni si dali pořádně do nosu. Počasí nám toho za ten den bohužel více nedopřálo, pročež nám nezbývalo nic jiného, než se opět ubytovat, tentokrát již ale o něco více na jih ve Williamsburgu.
Neděle 24.9.
Dnes nás čekal vskutku americký den. Zavítali jsme do jednoho z nejhezčích amerických zábavních parků – Busch Gardens. Zde se nám rozštěpil kolektiv na dvě skupiny, a to na skupinu „Ne, na to rozhodně nevlezu!“ a na skupinu „Ještě jednou!“.
Co si budeme, horské dráhy rozhodně nejsou pro každého… Navečer se celý zábavní park zahalil do halloweenské nálady a začaly se otevírat domy hrůzy. Celí vystrašení jsme dorazili do autobusu, který nás zavezl na další ubytování, a to definitivně to nejhezčí. Hotel ve Virginia Beach s výhledem na oceán.
Pondělí 25.9.
Dnešní den by se dal nazvat spíše dnem přesouvacím – přece jen jsme na cestě strávili bezmála deset hodin. Naštestí se ale stihlo i něco hezkého – procházka po pláži a oběd u Jeffa doma. Servíroval se burger, v tomto případě však domácí! Pak ale nastalo smutné loučení a náš zájezd pokračoval dále, nyní však již bez Jeffa.
Úterý 26.9.
Jsme v New Yorku! (Bohužel jen na dvacet minut, během kterých přesedáme z vlaku na autobus.) Odbila šestá hodina a my přejíždíme hranice USA s Kanadou a do zorného pole se nám dostávají ty známé Niagarské vodopády. Dnešek byl dnem mokrým. Vítr nám totiž tyto krásné vodopády donesl až do očí. Kdo by to byl čekal, že bude úplně mokrý i přesto, že k vodopádům to je ještě jeden celý kilometr. Mohu vám říct, že my to rozhodně nečekali… Zbytek dne jsme sice museli odťapkat v mokrých botách, nicméně veškeré ty výhledy a zážitky nám to bohatě vynahradili.
Středa 27.9.
Opět v New Yorku, avšak s jedním zásadním rozdílem. Tentokrát tu i setrváme, a to tři celé dny! Ráno začalo pro Evropany nemyslitelně sladkou a kalorickou snídaní v Dunkin‘ donuts, již jsme okamžitě spálili při objevování New Yorku. Tomu byl totiž právě dnešní den věnován. Každý mohl objevovat, jak moc jen on sám chtěl, jediný dnešní společný program totiž tvořila okružní plavba skrz New York.
Čtvrtek 28.9.
O ráno se postaral společný program – známý výhled na Manhattan Bridge. Pak to bylo opět v našich rukou. Mnozí navštívili místa jako Brooklyn Bridge, City Hall, Chinatown, Little Italy, Soho, Greenwich Village, Empire State Building, Flatiron Building, Rockfeller Centre a jiná. Navečer jsme všichni společně vyrazili na muzikál Moulin Rouge. Zažili jsme show, která nemá v Česku obdoby.
Pátek 29.9.
Niagary byly oproti tomuto dni slabý odvar… Dnes pršelo, nebo spíš lilo jako z konve! Telefony nám hlásily, že je New York zužován přívalovými záplavami a ať se okamžitě vrátíme do bezpečí domova. Avšak my, jakožto neohrožení (a tvrdohlaví) Čecháčci jsme nebojácně pokračovali k soše Svobody a navzdory opravdu krutému počasí jsme úspěšně dorazili na Liberty Island, kde socha stojí. Počasí se vyčasilo a my, ač promrzlí na kost, následovali dál náš plán. Před deštěm nás schovalo až muzeum vzpomínající tragédii 11.9.2001. Ve všech toto muzeum zanechalo velice silný emocionální zážitek, zejména kvůli velmi osobním a detailním expozicím. Na pozdní odpoledne si pro nás pan profesor připravil výhled z jedné z nejvyšších newyorských budov, z mrakodrapu One Vanderbilt. Výhled vinnou počasí za moc nestál, nicméně atrakce to byla dozajista zajímavá.
Sobota 30.9.
Všemi očekáváný den konečně nadešel. Nikdo nebyl rád, protože v New Yorku toho zůstalo námi ještě tolik neobjeveného. Nicméně bych určitě lhal, kdybych tvrdil, že jsme se domů netěšili. Cestu na letiště sice zkomplikovalo několik nečekaných událostí (policejní uzavírka celé vlakové trati; spolužáci, kteří nestihli vlak; spolužáci, kteří vystoupili na jiné stanici…), avšak odlet proběhl úspěšně ve 20 hodin a 30 minut se všemi na palubě. Pak už jen mezipřistání, během kterého dokonce ani nikdo neztratil pas (na rozdíl od cesty do Států, viď Petře). Celý zájezd skončil přistáním letadla v Praze v čase 13:00.
Myslím, že zájezd nám dal obrovský a hluboký vhled do americké kultury. Taktéž nám připomenul, jak čisté a bezpečné naše hlavní město vlastně je. Mimo to i jak chutná a pestrá je evropská kuchyně.
Děkujeme našim učitelům za doprovod a pěkný zájezd.