Každý rok se na přelomu září a října koná zájezd do USA. Tento rok tomu nebylo jinak; dokonce se letos poprvé (a bohužel asi naposled) uskutečnil i zájezd do Kanady. Odjezd byl naplánovaný na středu 26. září. Letěli jsme stejným letem jako naši spolužáci z GVP in Canada a tak se nás dopoledne na letišti sešlo docela hodně. Vytiskli jsme si palubní vstupenky, odbavili zavazadla, prošli bezpečnostní kontrolou a vydali se k gatu. Za několik desítek minut jsme seděli připoutaní v letadle.
O zhruba 9 hodin později jsme přistáli na JFK v New Yorku. Chvíli jsme pobyli na letišti a posléze jsme se vydali ven. Nasedli jsme do airtrainu a pak přestoupili na metro, které nás zavezlo až do samého centra Manhattanu, na Penn Station, 34th Street. Byla už noc, ale i přesto nám učitelé dali rozchod. Potom jsme se rozloučili s kanadskou skupinkou. O půlnoci nasedla naše desetičlenná skupinka s paní profesorkou Haškovou na autobus směr Washington DC, kam jsme dorazili přibližně ve 4 ráno. Tam nás už čekal Jeff, náš řidič a fajn člověk, se kterým jsme strávili následujících pár dní. V 7 ráno jsme už stáli na National Mall, u památníku Thomase Jeffersona. National Mall je jádrem hlavního města, promenádou kolem fontán plné zeleně lze obejít ty nejznámější památky takřka během jednoho dne. My to zvládli během pár hodin. Navštívili jsme monumenty a memoriály, mezi které patří památníky prezidentů Franklina D. Roosevelta, Abrahama Lincolna, Thomase Jeffersona, George Washingtona, nebo památníky válek jako korejské, vietnamské a druhé světové anebo památník Martina Luthera Kinga Jr., bojovníka za černošská práva. Skončili jsme u Bílého domu, odkud jsme unavení, vyčerpaní a hladoví jeli do hotelu. Večer nás čekala hodinová vyjížďka do Baltimoru, kde jsme se měli stát fanoušky baseballového utkání. V důsledku silného deště byl zápas bohužel zrušen, a tak jsme jeli zpátky s prázdnou.
Následující den pokračoval náš program ve Washingtonu. Jedinečná a stejně fascinující jako National Mall jsou přilehlá muzea, například Národní muzeum letectví a kosmonautiky, Národní muzeum přírodní historie anebo Muzeum americké historie. Měli jsme zhruba dvě a půl hodiny na to abychom si prošli libovolná muzea. Někteří jich chtěli stihnout co nejvíc, ale to jednoduše nešlo. Sraz jsme měli u Capitolu. Protože nás čekala prohlídka, museli jsme prohledat tašky a zbavit se veškerého jídla a pití. Exkurze po Capitolu trvala necelou hodinu. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací, především o historii této stavby. Odpoledne jsme se konečně dočkali. Nakupování! Dojeli jsme do outletového centra Potomac Mills, kde jsme nakupovali 4.5 hodiny. Povečeřeli jsme v americkém food courtu, pak jsme nastoupili do busíku a jeli do Norfolku k Jeffovi domů. U dveří do domu nás přivítal usměvavý Dennis, Jeffův manžel, který nám ukázal kde budem spát. Dokonce nám připravil i moc dobré zeleninové občerstvení, mňam.
Sobota, pochopitelně jako všechny ostatní dny, byla skvělá. Den plný relaxu. Ráno jsme přijeli do Virginia Beach, živého pobřežního města. Počasí bylo dokonalé, svítilo sluníčko a bylo teplo jak v sauně. Celý den jsme byli na pláži a protože se ve stejnou dobu konal Virginia Beach Neptune Festival, mohli jsme se projít okolo stánků, poslechnout si živou hudbu, obdivovat sochy z písku, nebo se zastavit a podívat se na každoroční festivalový průvod. Když jsme v podvečer dojeli zpátky do Norfolku, šli jsme se ještě podívat na místní pláž, z které jsme s úsměvem na tvářích pozorovali delfíny.
Poslední zářijový den se nesl ve stylu typické americké zábavy. Přivítal nás obrovský zábavní park Busch Gardens. Zcela nejoblíbenější horskou dráhou byl Griffon s 65 metrovým pádem, na který se odvážili jen někteří. Napříč parkem panovala halloweenská nálada a tak jsme po setmění obešli všechny ?haunted houses?. Ty mě osobně dost zklamaly. Čekala jsem něco mnohem víc strašidelnějšího. Moc jsem si nezakřičela, teda vlastně vůbec.
1. října jsme zasedli do školních lavic. Od rána do odpoledne jsme se stali studenty Walsingham Academy ve Williamsburgu. Po opuštění školy jsme se jeli podívat do vysoké školy William and Mary, na které studoval pan profesor Babiera. Milá slečna nás provedla celým campusem, ukázala nám například slavný most Crim Dell, o kterém se říká že když ho přejdou dva milenci, tak spolu budou navždy. Pokud se ale tento pár rozdělí, pak žena musí svého bývalého milence shodit z mostu do vody. Tím zlomí prokletí a nezůstane v životě sama.
Další den jsme se vydali do přírody, konkrétně do Blue Ridge Mountains. Ještě než jsme vyrazili na trek nás Jeff varoval o medvědech a naučil nás jak se zachovat kdybychom přeci jenom na některého toho medvídka narazili. Stezkou jsme došli na vrchol Humpback Rock, z kterého byl překrásný výhled. Fascinující bylo, že kousek od místa kde jsme stáli je začátek slavné 3500 km dlouhé Appalačské stezky. Z hor jsme měli zamířeno zpátky do administrativního centra a hlavního města Spojených států. Po několikahodinové cestě jsme už byli ubytovaní v hostelu. Jelikož jsme byli v samém centru Washingtonu, mohli jsme se jít před spaním ještě projít po městě.
Ve středu jsme se rozloučili s Washingtonem a autobusem jsme jeli do města, kde celá naše výprava začala a kde taky skončí, do New Yorku. Dojeli jsme v odpoledních hodinách a z Manhattanu jsme se přepravili do Chinatownu v Brooklynu, kde jsme měli ubytování. Rychle jsme si zabrali postele a pak už jsme jenom čekali na ?reunion? s kanadskou skupinkou.
Následující tři dny jsme trávily poznáváním New Yorku. Ve čtvrtek jsme mimo jiné vyrazili trajektem k Soše svobody, prošli si Wall Street, zastavili se a osahali si sochu Wall Street Bull (abychom byli bohatí) a navštívili jsme památník a muzeum 9/11. Po návratu do Brooklynu jsme se oblékli do formálního oblečení protože večer jsme jeli do Lincoln Center na Broadway představení My Fair Lady.
Předposlední den jsme přešli Brooklynský most na Manhattan. U Central parku jsme dostali rozchod a sraz jsme měli až večer před Empire State Building. A tak každý tento čas strávil jak chtěl, většina ho využila k last-minute nakupování. Při západu slunce jsme už stáli nahoře na Empire State Building. I přesto že jsme se mačkali mezi stovkami lidí a museli jsme vystát dlouhé fronty, ten překrásný výhled z šestaosmdesátého patra na noční Manhattan rozhodně stál za to. Na večeři jsme šli tentokrát všichni společně do čínské restaurace.
Poslední den bylo dopoledne volné. Odpoledne jsme sbalili kufry a společně jsme se odebrali na letiště odkud jsme letěli zpátky domů.
Celý výlet byl plný zážitků a všichni jsme si ho moc užili. Na jednu stranu jsme se těšili domů do našich postelí, na druhou stranu nám bylo líto že už je konec. Teď už nás čeká jen tvrdá příprava na maturitu. Žádné společné výlety a skoro žádná zábava, pouze učení... Yay.