Menu se načítá

Bobkný laur aneb vavřínový věnec, zdobící skráně Matěje Koštíře, studenta 5. A

Eva Podzimková

14. června 2018
V letošním ročníku literární soutěže o Cenu Maxe Broda se student GVP Matěj Koštíř (5. A) umístil na druhém místě. Dovolte mi k této strohé zprávě připojit pár slov.

Když se středoškolský student(ka) chápe nějakého vskutku nadčasového, závažného, závazného tématu, jaksi podvědomě (ač velmi předsudečně) očekáváme snahu, gesta, sebeprojekci, naivitu, nepřesnosti… nikoli slova, jež nás přesahují. Práce Matěje Koštíře vychází nejen z hluboké znalosti tématu, nikoli z pouhé (nutně omezené) registrace literárního díla, nýbrž z jeho prožití a daleko sahajícího pochopení. Náleží k pracím, jež nás zasáhnou a na něž již nemůžeme zapomenout.

Matěj svou prací obeslal literární soutěž, nazvanou Cena Maxe Broda, již každý rok vypisuje Společnost Franze Kafky. Jedno z letošních témat znělo: „Člověk tváří tvář aparátu“. Východiskem, myšlenkovým podnětem (nikoli bezpodmínečným) měla být povídka Franze Kafky, nazvaná V kárném táboře. Matěj se Kafkou zabýval jako jeden z mála účastníků soutěže. Jednoznačně převládlo módní téma „Člověk v síti“.  

Chcete-li v atmosféře, v níž po Vás státní maturita začasté požaduje, eufemisticky řečeno, teoretické znalosti, nikoli vhled do psaného slova, číst něco, po staru: myslivého, opravdového, přečtěte si esej Matěje Koštíře.  

Komentáře

Zatím tu nic není
Nejste přihlášeni - komentář bude přidán po schválení adminem