Na konci minulého školního roku přišel prof. Babiera na svém semináři CAE se zajímavou nabídkou zájezdu do Spojených států. Neočekával účast 30 lidí, spíše nějakých 8–10 studentů. Přesně tolik se nás nakonec také přihlásilo – pět kluků a pět holek z tehdy předmaturitního ročníku.
Naše cesta začala ve tři hodiny ráno na pražském Letišti Václava Havla a skončila v Norfolku ve Virginii v jednu hodinu večer místního času.
Dům, ve kterém jsme se ubytovali, patřil přátelům pana profesora. Zde na nás poprvé dýchla atmosféra Ameriky. Veranda s houpacím křeslem, široká silnice, neoplocená zahrada a pláž hned přes ulici, všechno vypadalo přesně jako v nějakém americkém filmu. Po výborné snídani, kterou pro nás připravil pan profesor, jsme vyrazili na Virginia Beach. Měli jsme štěstí, právě zde probíhal každoroční Neptune Festival. Průvod, stánky s jídlem a hlasitá hudba nás doprovázely po celém městečku. Dále už měl profesor Babiera jasno, zavezl nás do městečka Williamsburg. Zde se nachází druhá nejstarší univerzita v USA, kde studoval. Provedl nás po univerzitních pozemcích a vyprávěl, co vše tu zažil. Po procházce jsme se vydali na cestu zpět do Norfolku.
Na druhý den byl naplánován zábavní park Busch Gardens. V poměrně velkém parku všechny zaujaly hlavně zákruty místních horských drah. Všichni jsme se odvážili sjet aspoň nějakou, většině z nás bylo po sjetí všech drah špatně, tak jsme si museli dát pauzu. Po obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny- první se vrátila do Busch Gardens a druhá odjela na nákupy do outlet centra. Všichni jsme se ale večer sešli znovu v parku, kde začínala akce „Hounted House“. Otevření pěti „domů hrůzy“ byl ohromný zážitek! Vše bylo dokonale zorganizováno, domy byly opravdu strašidelné a po celém parku se pohybovali pořadatelé převlečení za příšery. Každého vyděsili a obzvlášť si užívali strašení holek z naší skupiny. Dokonale vyděšení jsme se vrátili do postele.
Další den dopoledne jsme vyrazili do Washingtonu. Cestou jsme se ale dozvěděli špatnou zprávu: Kvůli sporům o rozpočet se od nadcházejícího dne zavírala všechna muzea a státní budovy, týkalo se to i sochy Svobody. Na prohlídku muzeí nám tedy zbývalo jen odpoledne. Každý z nás si v rychlosti prošel ta muzea, která ho zajímala, a teprve potom jsme vyrazili za sestrou pana profesora a jejím manželem. U nich jsme další tři noci bydleli. Čtvrť, ve které stojí jejich dům, nám připadala jako namalovaná - vše bylo takové úhledné a všichni moc milí.
Druhý a třetí den ve Washingtonu jsme se podívali na Bílý dům, památník obětem války ve Vietnamu, Lincolnův památník a Arlingtonský národní hřbitov. Pod bílými náhrobními kameny jsou tu pochováni vojáci z Vietnamu, první a druhé světové války a jiní národní hrdinové. Hroby jsou rozmístěny tak, aby připomínaly vojáky stojící v řadě za sebou, což v člověku vzbuzuje nebývalý respekt.
.jpg)
Poslední den ve Washingtonu, kdy bylo asi nejteplejší počasí z celého zájezdu (29°C), nám pan profesor ukázal Kapitol - sídlo Kongresu USA, kolem kterého bylo velice rušno, pomník obětem druhé světové války a Washingtonův památník, bílý obelisk, který se majestátně tyčí uprostřed National Mall.
Následující den nás čekal přesun do města, kam jsme se asi těšili nejvíc - do New Yorku. Tam naše dobrodružství začalo prohlídkou Times Square. Toto místo je jasným důkazem toho, proč se New Yorku říká „město, které nikdy nespí“. Bylo tam rušno, lidí nikdy neubývalo a pro množství světla to tu stále vypadalo jako ve dne. Pozdě večer jsme se vrátili do bytu, ve kterém jsme přespávali.
Druhý den v New Yorku začal projížďkou lodí kolem Manhattanu. Z té byla možnost nafotit krásné fotky města a sochy Svobody. Pak nás pan profesor vzal na Wall Street, kde jsme si mohli sáhnout na symbol této známé ulice - kovového býka, čímž si prý člověk zajistí bohatství.
Po Wall Street jsme zamířili na místo, které každý zná, tedy tam, kde stávaly dvě budovy World Trade Center, takzvaná dvojčata. Dnes zde najdete památníky - dva obří bazény, do kterých padá voda a kolem nichž jsou napsána jména obětí. Toto místo na vás velice silně zapůsobí, když si představíte tu ohromnou padající masu a velký počet obětí. Ti lidé zemřeli na místě, kde právě stojíte.
Večer jsme ale zažili něco, co nikdo z nás nečekal. Šli jsme se podívat na NHL, konkrétně na zápas New Jersey Devils proti New York Islanders. Atmosféra byla strhující. Měli jsme vážně veliké štěstí, po skončení prvního domácího zápasu New Jersey v sezoně jsme každý dostali zadarmo puk.
Následující den byl už v podstatě v naší režii. Pan profesor půlku naší skupiny zavedl na Empire State Building a druhou na Top of the Rock. Odtamtud se nám naskytl z filmů známý a úchvatný pohled na New York. Dál jsme měli volno až do večeře v čínské restauraci, kde jsme se sešli s příbuznými pana profesora. Každý si tedy mohl projít to, co chtěl - Central park, Grand Central, katedrálu sv. Patrika a další pamětihodnosti.
.jpg)
V den odletu byl jasně daný čas, kdy být připraveni na odjezd, a do té doby jsme měli volnou ruku. Každý z nás se svým vlastním způsobem rozloučil s tímto rušným, nádherným, ale vyčerpávajícím městem.
Pan profesor si se zájezdem dal hodně práce, rozhodně to byl výlet, na který nezapomeneme. Každý si ho užil podle svého a i přes únavnou cestu to stálo za to. Všichni mu moc děkujeme.
Vojtěch Řehák