Na začátku května čekala třídu 2. E dlouho očekávaná exkurze po památkách Berlína a řada nových zážitků. Těšit jsme se mohli na mnoho výletů, zajímavá muzea, poznávání nových kultur a hlavně spoustu zábavy.
V úterý 2. 5. 2023 se naše třída 2. E sešla na autobusovém nádraží Florenc, aby započala svou pětidenní cestu po Berlíně naplánovanou a vedenou profesorem Kohoutem a profesorkami Göttlichovou a Adámkovou. Čekal nás velmi nabitý program. Po vyčerpávající čtyřhodinové jízdě autobusem a německým s-bahnem jsme konečně stanuli před naším hotelem Generátor (pozor, jedním ze tří takto pojmenovaných ve městě :-) ). Na vybalování jsme ale příliš času nedostali, protože za chvíli už nás čekala kouzelná plavba po řece Sprévě, která nás zevrubně seznámila s památkami na obou jejích březích. Poté, co jsme si na lodi trochu oddychli, jsme (samozřejmě pěšky) vyrazili k ‚Neues Museum‘ – muzeu starověkého umění. Po prohlídce muzea jsme měli rozchod s možností najít si něco dobrého k večeři, objevovat nové části Berlína, nebo prostě se jen projít městem či se vrátit na hotel a najít si zábavu tam.
Středeční program byl obzvláště nabitý. Hned po snídani jsme vyrazili na ‚Street art tour‘ vedenou dvěma umělkyněmi (Australankou a Američankou) žijícími v Berlíně. Provedly nás na první pohled nenápadnými, zapadlými uličkami města a ukázaly nám, čeho všeho se street art týká a čeho všeho si můžeme v ulicích všimnout. Po obědové pauze na nábřeží u Berlínské zdi jsme vyrazili k pomníku obětem Holocaustu. Tiché prostranství mezi mnoha betonovými bloky vzbuzuje opravdu zvláštní pocity… Poté nás čekala prohlídka ‚Reichstagu‘. Dříve, než jsme do budovy mohli vkročit, jsme museli projít přísnou prohlídkou. Měli jsme možnost pokochat se výhledem z prosklené kopule, ze které byl krásně vidět celý Berlín. Následně jsme vyrazili k Židovskému muzeu na Lindenstraße a ještě před prohlídkou jsme si stihli zajít na rychlou zmrzku. Zde ale náš den stále nekončil a po večeři nás ještě čekalo divadelní představení Futureland v ‚Maxim Gorki Theater‘.
Čtvrtek jsme zahájili návštěvou ‚DDR Museum’, kde byla velmi zajímavá interaktivní výstava života v NDR za minulého režimu. Po chvíli volného času na oběd jsme se rozdělili na tři skupiny. První zamířila na ‚Flughafen Templhof‘, jež se proslavilo jako letiště, na které přilétala zásobní letadla za Berlínské blokády. Bohužel jsme ho viděli jen zvenku, ale i tak to byla pěkná procházka. Další dvě skupiny zamířili do ‚Boros Sammlung‘, sbírky moderního umění umístěné v bývalém nacistickém bunkru. Po prohlídkách jsme měli všichni nějaký volný čas, předtím, než jsme se dočkali poslední společné části čtvrtečního programu – společné večeře ve vegetariánské izraelsko-palestinské restauraci Kanaan.
Páteční dopoledne jsme strávili ve Wannsee, kde jsme navštívili vilu, ve které bylo rozhodováno o židovské otázce. Po prohlídce vily jsme vyrazili lesní cestou k jezeru, kde jsme si dali oběd a odvážnější z nás se v jezeře i otužovali. Celé odpoledne jsme měli volné. Někdo se vydal navštívit další zajímavá muzea, někdo zavítal do berlínské ZOO, na počet druhů největší na světě. Ti šťastnější stihli i krmení goril, hrochů a pokochali se krásnou pandou velkou, která výjimečně nespala, ale ujídala bambus :-). Všichni jsme byli unešení obchůdkem s čokoládou značky ‚Rittersport‘, kde jsme si nakoupili dostatečné zásoby pro nás i naše rodiny. Poslední večer jsme opět strávili jako třída společně, a to společnou večeří, tentokrát ve stylu ‚street food‘. V jednom blízkém parku jsme si na pikniku pod širým nebem pochutnali na marinovaných kuřecích kouscích, hranolkách a několika druzích omáček. Nakonec jsme jen seděli, povídali si a smáli se.
V sobotu dopoledne nás čekal poslední bod našeho společného programu – návštěva ‚Pergamon panorama‘. Zde byla výstava antického umění – sochy, zachované kusy staveb a fresek, ale hlavně velkolepé panorama, které symbolizovalo život v antickém Řecku. Panorama bylo po celém obvodu místnosti, asi čtyři patra vysoké. Nasvícení a hudba se zde pravidelně měnily jako napodobenina dne a noci. Po prohlídce jsme měli ještě čas na oběd a poslední nákupy, a aniž bychom se nadáli, už jsme opět stáli sbalení na berlínském autobusovém nádraží, připraveni vyrazit domů. Zpáteční cesta byla stejně vyčerpávající jako ta, která náš výlet započala. Domů do Prahy jsme dorazili něco po dvaadvacáté hodině a zde naše exkurze šťastně skončila.
(autorkou článku je Karolína Švecová, 2.E)