Odjezd na studijní vzdělávací zájezd do Florencie a Říma byl naplánován na 5. května v 17 hodin od školy, ale objevil se menší zádrhel - jeden z účastníků zájezdu neměl cestovní doklad. Zpoždění nám moc nevadilo, jelikož jsme hbitě zapluli do čerstvě otevřeného restauračního zařízení v blízkosti naší školy a osvěžili se několika nealkoholickými nápoji. Nakonec jsme přece jen vyrazili. Každý z profesorů měl proslov v rámci své výletní role: pan profesor Mathé - neúnavný průvodce, paní profesorka Imramovská – koordinátor, paní profesorka Vondráčková – morální a technická podpora.
Trasa vedla z Prahy na Dolní Dvořiště, do Rakouska a přes množství dlouhých tunelů v Dolomitech jsme projeli do Itálie. Cesta byla dlouhá, únavná, ale proběhla bez kolapsů, až na menší problémy spojené s prodíráním se močení chtivých nad nešťastníky spícími v uličce a nedostatkem dýchatelného vzduchu. Trochu zpitomělí a rozlámaní po noci strávené v autobuse jsme se probudili vstříc slunečnému Toskánsku. Dorazili jsme do Florencie na místo s krásným výhledem na město a s úlevou jsme se vysoukali z autobusu.
Pan profesor Mathé nelenil a začal s výkladem o historii a památkách Florencie. Pak jsme vyrazili směrem k mostu Ponte del Vecchio, mostu zlatníků, nad řekou Arna. Došli jsme k dominantě města – dómu Santa Maria del Fiore a vyšplhali na jeho kopuli, odkud byla vidět Florencie jako na dlani. Oslněni italským sluncem a elegancí místních mužů se Honza s Václavem rozhodli dovybavit slunečními brýlemi na blízké tržnici. Sluneční brýle se staly hitem účastníků našeho zájezdu. Samozřejmě se ztratili zbytku skupiny a s vybitými mobily absolvovali adrenalinovou disciplinu - mámení nabíječky z domorodců za pomoci svých znalostí italského jazyka, aby získali souřadnice dalšího cíle exkurze – Santa Croce. Vše dobře dopadlo a prohlídky kostela se zúčastnili všichni. Pak následoval rozchod a zatímco si ostatní užívali krás Florencie, reportérský tým se vydal prozkoumat písečnou náplavku u řeky, kde se už povalovala skupinka místních spáčů. Tak jsme se k nim s chutí přidali a doháněli spánkový dluh z autobusu. Po probuzení jsme brouzdali tržnicemi Florencie do času odjezdu. Všichni účastníci zájezdu se včas sešli na předurčeném místě, které bylo obklopené čipernými pouličními prodavači všemožných nesmyslů. Následoval odjezd do kempu vzdáleného asi 20 km od Říma. Ubytování bylo v luxusních chatkách poblíž u moře, rychle jsme se zabydleli a večer důkladně probrali zážitky z prvního dne cesty.
Druhý den začal slunečným ránem a po snídani jsme vyrazili na prohlídku Říma. Autobus nás vysadil u zastávky vláčku, kterým jsme se dopravili do centra. Nejdřív jsme navštívili baziliku sv. Petra a pak zamířili do Vatikánských muzeí. Zde jsme se prodrali přes nespočet sálů a síní vymalovaných od podlahy až po strop nejvýznamnějšími renesančními malíři a konečně do světoznámé Sixtinské kaple, ve které se hromadily houfy turistů zírajících ke stropu a Italové v černých oblecích důrazně syčící na rozvášněný dav: „ Šššš !“ a „ No photos, please“ (svéráznou italskou angličtinou). Po prohlídce muzeí jsme vyrazili na procházku k Andělskému hradu, přes most Ponte di Angelo k mluvící soše a přes Piazza Navona k Pantheonu. Zde dostáváme další
z mnoha působivých výkladů od pana prof. Mathé a následoval rozchod.
Honza se ujal role průvodce a dovedl naši skupinku reportérů skrze Židovskou čtvrť k fragmentu nejstaršího mostu v Římě. Následně zabloudil, a tak jsme šli menší oklikou kolem Circa Maxima až ke Kapitolu, kde jsme se pokochali výhledem na Forum Romanum. Sraz s ostatními byl u Kolosea, odkud odjíždíme metrem na nádraží příměstského vláčku. Po příjezdu na chatky jsme po hádce, kdo půjde první do sprchy, provedli kýženou očistu a zbytek večera jsme strávili seancí na verandě před chatkou.
Třetí den se opět probouzíme do krásného slunečného počasí. Po snídani postupujeme stejnou cestu jako předešlýden zpět do srdce Říma. Od Kolosea vyrážíme na Kapitol,kde chvíli přihlížíme rozruchu, který způsobil místní sebemrskač a poté putujeme k památníku Viktora Emanuela II. Odtud nás čekala delší procházka přes celé centrum k Ville Borghese. Zde jsme se rozdělili do dvou skupin. V jedné simultánně překládal pan prof. Mathé, v druhé byla švitořivá anglicky mluvící průvodkyně. Myslím, že tato pasáž výletu byla asi nejpůsobivější, nejednou se o nás pokoušel Stendhalův efekt. Nakonec jsme šli přes rozlehlé parky a zahrady na Španělské schody, kde jsme dostali rozchod. Šilhajícehlady jsme vyhledali nejbližší hospodu a konečně dali odpočinout uchozeným nohám. Sytí a spokojení jsme se doploužili na metro u Kolosea a hurá zpátky do kempu. Večer proběhl samozřejmě v poklidu, až na klasickou šarvátku o první místo ve sprše a noční přepad paní profesorky Vondráčkové, která nás velmi rázně zahnala do postele a hlídkovala nám před chatkou dokud jsme neusnuli.
Čtvrtý den opět krásné ráno. Mrzuté bylo jen to, že nás čekalo balení věcí a úklid chatek a jejich okolí. Po bezproblémovém předání jsme se všichni vydali na nedalekou pláž, kde jsme udělali skupinové foto a chvíli se povalovali a cachtali na mělčině. Následně vyrážíme klasickou cestou strávit poslední den v Římě. Pan profesor Mathé nás vzal nejprve na prohlídku kostela S. Giovanni in Laterno a odtud k nejznámější fontáně v Římě – Fontana di Trevi. Poté jsme cestou na místo, kde byl poslední rozchod, absolvovali vodní bitvu u fontány a prošli se ulicí slavnou díky filmu La Dolce vita od Frederica Felliniho. Zbytek dne až do srazu před odjezdem si každý trávil po svém. Když jsme se opět sešli,jak jinak než před Koloseem, každý z profesorů zrekapituloval tento neobyčejně úspěšný a obohacující výlet a nakonec jsme se všichni vyfotili v objetí pilíře Kolosea.
Cesta zpátky už nebyla tak zábavná jako cesta do této krásné země. Nicméně jivšichni přežili, ikdyž někteří jen tak tak, a kolem třetí hodiny odpoledního času jsme dorazili ke škole. Závěrem bych chtěl za naše hříšné kvarteto říct, že opravdu moc děkujeme všem profesorům za naprosto úžasný výlet, na který budeme vzpomínat ještě hodně dlouho.
P.S. pro zvídavé SPQR znamená Senatus Populusque Romanus (senát a lid římský) a pro zasvěcené znamená Sono putane queste Romane ( ...... ).