Maturitní ročník: Společenské vědy



Kulturní antropologie

Hodinová dotace: jednoletý seminář

Kulturní antropologie

Cíle předmětu:

Základním cílem výuky v semináři kulturní antropologie je zprostředkovat studentům podíl na poznatcích z výzkumu společensko-historických a kulturních předpokladů, specifik a souvislostí „lidství“ („humanitas“). Toto myšlenkové bohatství zahrnuje sociální a kulturní kontexty lidského chování, jednání, prožívání a usuzování, podoby komunikace, sociálních vztahů a interakcí, jakož i instituce, které si člověk vytváří. Všechny zmíněné fenomény jsou přitom zkoumány z rozličných úhlů pohledu, např.: vývojového, strukturně-funkcionálního symbolického apod., jsou srovnávány horizontálně (vzájemné působení a ovlivňování kultur) i vertikálně (návaznost tradic). Při výuce je využíváno poznatků z mnoha „spřátelených“ humanitních disciplin, zejména z historie, etnologie, etnografie, jazykovědy, sociologie, psychologie, filosofie a politologie.
Porozumění hodnotovým předpokladům, významovým kontextům a souvislostem rozličných kultur prohlubuje u žáků sociální dovednosti, usnadňuje jejich sociální komunikaci a interakce, a vede je k úctě a respektu k existujícím kulturním, etnickým, rasovým, jazykovým i náboženským odlišnostem.
Práce v semináři probíhá dominantně interaktivním způsobem a je založena na interpretaci textů, věcné argumentaci a osobních vystoupeních samotných studentů.

Studijní požadavky:

  • průběžná práce s vybranými odbornými texty
  • schopnost propojování poznatků z historie, psychologie, sociologie a české i světové literatury
  • prezentace vlastních vystoupení na vybraná témata
  • zpracování seminární práce ve formě odborné statě na zvolené téma
  • průběžné písemné i ústní zkoušení, vždy po zakončení tématického bloku písemný test

Obsah učiva:

učivo

    • co je kultura?
    • vznik a vývoj kulturní antropologie
    • kultura a jazyk
    • symbol
    • mýtus
    • rituál
    • magie
    • posvátné a profánní
    • náboženství a ateismus
    • příroda a kultura
    • člověk a dějiny
    • pohlavní role a gender
    • manželství a rodina, příbuzenské systémy
    • etnicita – národ – rasa
    • „my“ a „oni“ (problém tolerance a respektu)
    • co je „evropanství“?
žák

    • interpretuje pojem kultury v jeho rozmanitých konotacích, rozumí jeho souvislostem s pojmy: subkultura, civilizace apod.
    • orientuje se v rozhodujících paradigmatech vývoje kulturní antropologie v Evropě i v USA.
    • rozumí, co znamená znaková podoba kulturního bohatství.
    • srovnává i odlišuje pojmy jazyka a řeči, významu a znaku.
    • ukáže podstatu symbolu a na příkladech doloží rozsáhlou symboliku lidského chování a jednání
    • rozkrývá hlavní mezníky cesty evropského myšlení od mýtu k logu
    • interpretuje ambivalentní úlohu mýtu včetně jeho zneužití totalitními ideologiemi porozumí funkci rituálu v dějinách i současnosti a na příkladech ilustruje rozličné druhy rituálů.
    • rozumí podstatě a smyslu magických úkonů srovnává magii, náboženství a vědu
    • objasní určující dimenze sakrality: sakrální prostor a sakrální čas
    • interpretuje pojem archetypu v náboženském kontextu
    • srovnává sakrální a profánní způsob náhledu na svět
    • odstiňuje pojmy „víra“ a „náboženství“, objasňuje podstatu náboženství, jeho sociální, spirituální a psychologickou funkci v dějinách i současnosti
    • porovnává historicky se vyvinuvší podoby ateismu
    • skrze téma posvátnosti přírody tematizuje vztah člověka a přírody
    • interpretuje specifickou časovost a tím i dějinnost lidského bytí
    • argumentuje v diskusi o podstatě hermeneutického problému
    • rozlišuje biologickou a socio-kulturní dimenzi pojmů „pohlaví“ a „gender“ vysvětlí, co je genderová role a jaké jsou faktory jejího formování
    • nastíní historický vývoj forem manželství i širších příbuzenských vazeb, chápe jejich smysluplnost pro život jedince
    • zaujímá zdůvodněný postoj k problému krize moderní rodiny
    • objasňuje pojmy „etnicita“, „národ“ a „rasa“, rozumí jejich souvislosti i rozdílu
    • rozumí etnicky motivovaným konfliktům současnosti a objasní jejich příčiny
    • chápe negativní historické konotace pojmu „rasa“ v kontextu genocid 20. století
    • formuluje anticko-křesťanské kořeny evropanství
    • rozumí nejobecnější dimenzi problému jinakosti
    • odstíní význam pojmů „tolerance“ a „respekt“