Předmaturitní ročník: Společenské vědy



Komparativní pojetí dějin

Hodinová dotace: dvouletý seminář - 2 hodiny týdně



Cíle předmětu:

prohloubit poznání dějinného vývoje společenských systémů na naší planetě od starověku do současnosti. Komparativní přístup by měl umožnit studentům propojit vědomosti získané v průběhu studia ve společenskovědních vyučovacích předmětech, zj. v dějepisu, zeměpisu, základech společenských věd, dějinách umění a literatuře. Systémový přístup k proměnám civilizačního a kulturního vývoje v jednotlivých oblastech světa podněcuje studenty k hlubšímu porozumění odlišným etnokulturním společnostem a vede k překonávání zažitého europocentrického pohledu na minulost i přítomnost našeho světa. Struktura semináře zároveň umožňuje hlubší porozumění tradici evropského vývoje a přispívá k uvědomělému evropanství tolerantně otevřenému ostatnímu světu. Připravuje studenty k tomu, aby se lépe orientovali ve složitých společenských jevech existujících v současné době na naší planetě a byli citlivější a vnímavější v porozumění etnickým a sociálně kulturním rozdílům života jednotlivých národů.
Výběr tohoto předmětu je vhodný pro zkoušku z historie v profilové části státní maturitní zkoušky. Je doporučen pro následující studium v humanitních oborech.

Formy práce
  • Kombinace postupů klasické výukové hodiny a semináře. Podle možností využití specializované učebny s audiovizuální technikou
  • Prezentace řešených problémů formou nástěnného panelu nebo internetových stránek
  • Podle časových možností exkurze nebo účast na veřejných akcích různých organizací k problematice multikulturního soužití, na filmových projekcích apod. Samostatná vystoupení studentů na semináři, vypracování seminární práce, účast na společenskovědní konferenci


Studijní požadavky:

samostatná vystoupení studentů na semináři (formou referátů a řízené diskuse)
v předmaturitním ročníku vypracování dvou samostatných komparací z dané problematiky podle vlastního výběru – 1.pololetí v rozsahu 2-3 stran; 2. pololetí v rozsahu 3-5 stran v každém pololetí přečíst a zpracovat rešerši 1 odborné publikace k daným tématům podle vlastního výběru
v maturitním ročníku přečíst a zpracovat rešerši 1 předepsané odborné publikace (z nabídky vyučující); vypracovat samostatnou komparaci v rozsahu 5-7 stran

Učivo:

učivo 1.r.

  • 1. Pravěk
    • proces hominizace – hledání „slepých ramen“ a „bílých míst“
    • porovnání evolučního a stvořitelského paradigmatu
    • první společenská dělba práce – vývoj v různých oblastech tehdejšího světa
  • 2. Starověk
    • Vznik civilizačních ohnisek: porovnání vývoje v Mezopotámii, Egyptě, Malé Asii, syrsko-palestinské oblasti, Indii, Číně a Americe.
    • Antický starověk: Řecko – vertikální pohled (porovnání: Kréta – Mykény – archaické Řecko – klasické Řecko – řecko-perské války – peloponéská válka), horizontální pohledy (v rovině ekonomické, státoprávní, politické, náboženské, kulturní, vojenské i v rovině běžného života lidí):
      • Řekové versus Řekové (porovnání Athén a Sparty apod.)
      • Řekové versus „barbaři“
      • helénismus jako specifický fenomén propojování kulturních vlivů
    • Antický starověk: Řím – vertikální pohled (porovnání: Etruskové – královská doba – římská republika – občanská válka – principát – dominát), horizontální pohledy (v rovině ekonomické, státoprávní, politické, náboženské, kulturní, vojenské i v rovině běžného života lidí):
      • Římané versus „barbaři“ (Keltové, Parthové, Germáni, Hunové apod.)
      • křesťanství jako specifický fenomén pozdního Říma
      • krize římského impéria jako komplexní jev (porovnání pohledů)
  • 3. Středověk
    • Svět římský a svět germánský (jejich poměřování i prostupování jakožto „půda“ pro formování centralizovaných říší)
    • Formování středověké společnosti v Evropě – tématické okruhy; v každém lze uplatnit vertikální pohled (porovnání: rané období – vrcholné období – pozdní období) i horizontální pohled (porovnání vývoje v různých zemích ve stejném historickém období):
      • panovník – šlechta (porovnání centralizačních a decentralizačních tendencí)
      • šlechta jako strukturovaný fenomén středověké společnosti, podstata a vývoj lenních vztahů
      • církev a fenomén středověké „civitas christiana“, křesťanská spiritualita, typy a úloha klášterů
      • oficiální křesťanství versus středověké hereze
      • vznik měst, porovnání typů měst, městská práva, městské obyvatelstvo jako strukturovaný fenomén
      • středověký pojem vzdělanosti, vznik univerzit
      • selský lid, vývoj poddanství a forem vztahů k půdě
      • místní a dálkový obchod, úloha peněz
      • řemesla a cechy
      • věda nebo magie? (zamyšlení nad statusem vědeckosti ve středověkém pojetí)
      • typologie „středověkého člověka“, včetně „lidí na okraji“
      • Židé ve středověku (porovnání s majoritní společností)
      • civilizační centra versus periferie
      • porovnání forem státoprávního a politického uspořádání, vzniknuvší na teritoriu Evropy
      • kultura a umění ve středověku (porovnání stylů a slohů)
      • způsob života středověkého člověka (oblékání, bydlení, stravování, sociální styky, děti, staří lidé, rituály apod.)
      • válka ve středověku (porovnání typů středověkých armád, válečných strategií, výzbroje a výstroje, a to jak uvnitř křesťanské společnosti, tak ve vztahu k armádám „pohanů“)
      • český středověk v evropských kontextech (počátky české státnosti, formování přemyslovského státu a společnosti, český stát za Lucemburků, fenomén husitství – to vše v prvé řadě v kontextu vývoje Svaté říše římské, ale pokud možno i širších)
    • Západ a Východ (porovnání vývoje v obou částech rozdělené římské říše, střety i ovlivňování Západu a Byzance, velké východní schizma)
    • Křesťanská Evropa a výzva islámu - vertikální pohled (vznik islámu a arabská expanze - křížová tažení – Arabové a reconquista - Seldžukové a Osmané versus Evropa - specifikum Balkánu - rozmach středověké arabské kultury a vědy)
    • Mimoevropský svět ve středověku:
      • svět Véd, Upanišad a „dharmy“ (vznik a vývoj hinduismu a buddhismus, mezníky středověkých dějin indického subkontinentu)
      • svět Prorokův (islám jako výzva, hlavní proudy islámu, středověká arabská kultura a věda v porovnání s evropskou)
      • svět „cesty bohů“ (charakteristika šintó, specifikum středověké japonské kultury, státní správy, vojenství)
      • svět tao a ctnosti (charakteristika taoismu a konfuciánství, mezníky vývoje středověké Číny, kontakty s Evropou, porovnání)
      • předkolumbovské civilizace na americkém kontinentě (Mayové, Inkové, Aztékové – charakteristika jednotlivých aspektů společenské organizace a kulturních zvláštností)
  • 4. Renesance, reformace, humanismus
    • Renesance – zrod, základní hodnoty, porovnání jak vertikální (versus středověké hodnoty), tak horizontální (různé podoby akceptace renesančního „obratu“ v různých zemích), renesance jako komplexní kulturní fenomén a různé možností jeho interpretace, renesanční člověk a jeho svět
    • Reformace – zrod první a druhé reformace (jejich vertikální porovnání, poté horizontální porovnání podob akceptace Viklefova učení v různých zemích včetně Čech, problém interpretace Husova odkazu), charakteristika klíčových článků luteránské, helvetské a anglikánské konfese a jejich porovnání, odlišnosti náboženského vývoje v různých zemích (Nizozemí, Francie, Anglie, Svatá říše římská apod.), porovnání předpokladů, forem a dopadů jak úsilí reformačního, tak katolicko-protireformačního.
    • Humanismus – zrod, základní hodnoty, porovnání dopadu humanistických ideálů v různých formách kultury a v různých zemích.
  • 5. Zámořské objevy
    • předpoklady zámořských objevů (společenské i technicko-vědecké)
    • hlavní směry objevitelských cest, klíčové osobnosti
    • rekapitulace nejvýznamnějších událostí a mezníků
    • důsledky zámořských objevů (kulturní, duchovní, ekonomicko-finanční, vojensko-politické apod.)



učivo 2.r.

  • 1. Novověk
    Proměny evropského lidství v 16. – 18. století v kontextech a porovnáních:
    • ekonomické proměny společnosti (porovnání vertikální – se středověkým způsobem hospodaření, i horizontální – v různých zemích): podnikání šlechty, rozvoj místního i dálkového obchodu, přesuny významných obchodních center
    • politické proměny společnosti (vývoj a konflikty stavovské společnosti, eskalace zájmových střetů, vznik a porovnání tendencí k upevňování absolutismu a naopak tendencí k uplatnění parlamentarismu)
    • změny v sociální struktuře evropského obyvatelstva, technologický progres v zemědělství, narůstání nerovnoměrnosti evropského vývoje (porovnání center a okrajových území)
    • kulturní a duchovní stránka života, umění, běžný život lidí
    • náboženské konflikty v Evropě 16. a 17. století (porovnání východisek, průběhu i důsledků událostí v Nizozemí, ve Francii, Anglii a Svaté říši římské), pád křesťanské univerzality Evropy v kontextech (třicetiletá válka, rozvoj novověké vědy, osvícenství apod.)
    • český novověk v evropských kontextech (doba jagellonská, nástup Habsburků a první nábožensko-politické konflikty, vývoj směrem k Bílé hoře)
    • mimoevropský svět v novověku (porovnání evropských poměrů s érou Tokugawa v Japonsku, s Čínou v době nástupu mandžuské dynastie, s vývojem na indickém a americkém subkontinentu)
    • analýza fenoménu osvícenství v jeho konotacích (filosofické, státoprávní, politické, duchovní, technicko-vědecké), problém tzv. osvícenského absolutismu
    • české země v pozdním novověku – s důrazem na interpretaci „druhého nevolnictví“ a reformy Marie Terezie a Josefa II. v širších souvislostech
    • Deklarace nezávislosti USA a Deklarace práv člověka a občana (zkoumání předpokladů, porovnání a interpretace důsledků dvou klíčových dokumentů soudobých dějin)
    • novověké revoluce jako komparativní fenomén (Velká francouzská revoluce – anglická občanská válka, americká revoluce – jejich struktura, mezníky, důsledky)
    • fenomén napoleonských válek v evropských kontextech, ale i mimoevropských (Latinská Amerika, USA)
  • 2. Zrod moderní průmyslové společnosti
    Fenomén 19. století v kontextech a porovnáních:
    • fenomén průmyslové revoluce (zkoumání předpokladů, průběhu a zejména dlouhodobých důsledků, porovnání vývoje v centrech a na „periferii“)
    • mocenské konflikty v období mezi Vídeňským kongresem a rokem 1848 (konflikty v Evropě, spjaté zejména se Svatou aliancí, ale i v mimoevropském světě – s důrazem na národně-osvobozenecké hnutí)
    • komplexní pohled na léta 1848/1849 (vertikální pohled: kořeny, mezníky a důsledky, horizontální pohled: vývoj v různých částech kontinentu)
    • porovnání sociálně-ekonomického, politického a kulturního vývoje v hlavních mocenských oblastech 2. poloviny 19. století ve světě (USA, Francie, Velká Británie, Rusko, sjednocení Itálie a Německa, habsburská monarchie, Osmanská říše, Japonsko, Čína, konflikty na severu i jihu Afriky)
    • mezinárodní politika ve 2. polovině století, hlavní ohniska napětí a válečných konfliktů ve světě v 19. století
    • kolonialismus jako výrazný fenomén 19. století, porovnání imperiálních zájmů velmocí a analýza hlavních střetů
    • „konec století“ jako sociálně-ekonomický, politický a kulturní problém (nové jevy ve vývoji kapitalismu, zrod a konflikty moderních politických ideologií, zrod „sociální otázky“ a variant jejího řešení, nová vlna antisemitismu a zrod sionismu, „zlatý věk“ jako technicko-vědecký a kulturní fenomén v porovnání vertikálním i horizontálním)
    • kulturní a duchovní stránka života, umění, běžný život lidí
    • české země v otřesech 19. století (porovnání vývoje v českých zemích a v habsburské monarchii jako celku, vývoj státoprávního, ekonomického, politického a kulturního postavení českých zemí v monarchii, střety českého a německého „živlu“ v kontextech požadavků doby, formování české politické reprezentace)
  • 3. Věk světových válek a revolucí
    Fenomén 20. století v kontextech a porovnáních:
    • „Velká válka“:
      • porovnání vývoje v různých částech světa na přelomu století, formování mocenských bloků, zájmové konflikty
      • první světová válka na hlavních válčištích (porovnání vertikální i horizontální)
      • peripetie české politiky doma a v zahraničí (s důrazem na Masarykovu zahraniční akci a její mezníky, viděné v širších souvislostech politiky Dohody)
      • Versailleská mírová konference jako ambivalentní fenomén
    • Meziválečný svět:
      • porovnání vývoje v hlavních centrech tehdejšího světa a Evropy
      • zkoumání rozporuplného usilování Společnosti národů
      • vznik nových ohnisek napětí
      • narůstání nebezpečí totalitarismu (porovnání ambicí a reálných činů italského fašismu, německého nacionálního socialismu a ruského bolševismu – nalézání jak shodných, tak rozdílných momentů)
      • československá „první republika“ v kontextech doby (porovnání vertikální – versus habsburská monarchie, i horizontální – versus obklopující státy, zejména státy „Malé dohody“ a stále silněji pak Německá říše
      • fenomén „30. let“ ve světě, směřování k nové válce, analýza československého roku 1938 v evropských kontextech, meziválečný svět jako kulturní, duchovní a umělecký fenomén
    • Druhá světová válka:
      • analýza příčin
      • vývoj na hlavních válčištích (porovnání vertikální i horizontální), vývoj postojů Spojenců (USA – Velká Británie – SSSR) k válečným tématům a jejich porovnání
      • rekonstrukce kořenů „studené války“ již v procesu „války horké“ (spory o tzv. druhou frontu, ambice SSSR, existence dvojího typu odboje v zemích střední a jihovýchodní Evropy, narůstání rozporů mezi Spojenci)
    • „Studená válka“:
      • porovnání vývoje v hlavních centrech poválečného světa a přístupu Spojenců k řešení problémů poválečného uspořádání světa
      • problém odsunu menšin (v československém kontextu pak problém tzv. Benešových dekretů a vůbec legitimity Benešova prezidentství)
      • porovnání forem přebírání moci komunistickými stranami v zemích tzv. lidově-demokratického bloku, porovnání podob komunistického totalitarismu a aplikace Stalinovy teze o „zostřování třídního boje za socialismu“ (politické procesy, znárodňování, přechod k centrálnímu plánování, kolektivizace zemědělství, unifikace kultury apod.)
      • konflikty 50. let ve světě (Korea, Blízký Východ, Berlínská krize, pokus o svržení komunismu v Maďarsku apod.)
      • fenomén “šedesátých let“ (ambivalentnost: na straně jedné jistý pokles napětí, na straně druhé nové mocenské střety a krize – hlavně v Karibiku, a ve Vietnamu, 60. léta jako kulturní fenomén, krize a pád kolonialismu, rok 1968 v Evropě a obzvláště v Československu)
      • cesta k „détente“(porovnání zájmů klíčových „hráčů“, fenomén „čínské karty“, mocenské konflikty uvnitř sovětského, ale i severoamerického vedení, kontexty a ambivalentnost „Ostpolitik“, éra tzv. normalizace v ČSSR), cesta ke KBSE, sovětsko-americká jednání o omezení jaderných zbraní, soupeření obou bloků mimo Evropu: africký kontinent, Afghánistán apod.)
      • pád „východního bloku“: narůstání krizových jevů v „táboře socialismu“, porovnání vývoje v jednotlivých zemích v 80. letech a jejich vyústění v pád režimů, analýza „přestavby“ v SSSR a vnitřních i mezinárodních faktorů pádu Michaila Gorbačova a rozpadu SSSR, „sametová revoluce“ v Československu, zkoumání vývoje v Jugoslávii v 90. letech v širších kontextech