Na
Pláni
současnosti

Světlo je nezbytnou součástí života na Zemi a umožňuje řadu chemických a biologických procesů, které by „ve tmě“ nebyly možné. Zároveň světlo představuje nevyčerpatelný zdroj energie. Jak vnímáme světlo a proč jsou věci barevné? S jakými světlem poháněnými ději se setkáváme v běžném životě? Jak můžeme světlo využít k neobvyklým chemickým reakcím?
Na tyto otázky najdete odpovědi v přednášce/semináři profesora Cibulky, který se ve svém výzkumu využitím světla v chemických reakcích již dlouhou dobu se svými studenty na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze zabývá.

Matematika tak, jak ji známe dnes, je vlastně jen jakýmsi souborem platných tvrzení, která lze legálními metodami odvodit v rámci axiomatisovaného systému. V současné podobě tento systém funguje od roku 1908 a vděčíme za něj Ernestu Zermelovi a Abrahamu Fraenkelovi. Matematika ale nebyla první vědou, kterou se někdo pokusil axiomatisovat. Dávno před ní potkal podobný osud geometrii, jejíž axiomatický systém vytvořil Eukleides. Systém ale od počátku provázely jisté nesrovnalosti, které vyústily ve více než dvě tisíciletí trvající honbu za vysvětlením některých fascinujících záhad. Jednou z nezodpovězených otázek, na něž bylo třeba nalézt odpovědi, byla existence či neexistence jiných než eukleidovských geometrií. V přednášce se zmínime o vzniku a historii eukleidovské geometrie, o téměř detektivním příběhu dokazování konsistence pátého axiomu a o objevech neeukleidovských geometrií, a v závěru se zaměříme podrobněji na jednu z těch méně známějších, kterou bychom mohli nazvat třeba "taxikářskou".

Jakýmsi synonymem čarodějnických procesů na severní Moravě byl Heinrich Boblig (1612 - 1698), rodák ze Zlatých Hor. Jedná se o jednu z nejzápornějších osob nejen moravských dějin baroka. Byl charakterizován jako nevzdělaný, hrabivý, cynický muž, který se neštítil ničeho. Ovšem pravda, jak ukazují prameny, byla dosti zásadně odlišná. H. Boblig studoval, jako jeho otec a bratři, vídeňskou univerzitu. Jako vyšetřovatel při čarodějnických procesech působil ve Slezsku, v Jeseníku, ve Velkých Losinách a Šumperku. Při své činnosti na severní Moravě se důsledně řídil nařízeními nejvyššího soudu v Praze. Jeho jakýmsi antipodem je považován poněkud mylně šumperský děkan Lautner, upálený roku 1685. Ale i tento muž byl poněkud méně nevinný, než se předpokládá. Je nesporné, že se zúčastňoval shromáždění (sabatů) "čarodějnic" na Petrových kamenech. Rozhodující slovo při jeho souzení měli duchovní právníci, a nikoli sám Boblig.

Karolína Zoe Meixnerová od roku 2021 tvoří zábavný obsah na sociální sítě, který si dává za cíl vzbudit u studentů zájem o české klasiky. Na Instagramu má téměř 40 000 sledujících, ale pravidelně ji konfrontuje i řada kritiků. Platí zde, že účel svědčí prostředky, nebo je její kontroverzní pojetí pro školní osnovy až moc tenký led? Přijďte diskutovat!

Diskuse o rovnosti pohlaví a feminismu se zúčastní Johanna Nejedlová a Eliška Koldová. Obě účastnice nejprve přednesou krátké úvodní slovo, soustředěné na postřehy, které každá z nich pokládá z hlediska tématu za nejdůležitější. Následovat bude diskuse s přítomnými studenty a studentkami.
Johanna Nejedlová působí jako výkonná ředitelka organizace Konsent, která se soustředí na prevenci sexuálního násilí a podporu mezilidského respektu. Působí také jako publicistka – své texty uveřejňuje v Heroine.cz, Cro Radio Wave a nebo A2larm. Je členkou výkonného výboru České ženské lobby a redakční rady Deníku N. Za své působení získala ocenění Women of Europe 2019, Bitch 50 a zařadila se do výběru žebříčku časopisu Forbes 30 pod 30. (zdroj: www.konsent.cz)
Eliška Koldová působí v redakci feministického webového magazínu Druhá směna. Cílem Druhé směny je prezentovat feministické pohledy na společnost, které kladou důraz na sociální spravedlnost, postkolonialismus a queer zkušenost. Eliška je také členkou brněnského feministického kolektivu Sdruženy. (zdroj: https://druhasmena.cz)

Jihoafrická republika je doslova světem v jedné zemi, biodiverzitní hotspot, kde je možné se setkat s velkým množstvím zvířat. Jednou z nich je i velryba jižní (Eubalaena australis), která ke břehům JAR pravidelně migruje, aby zde na svět přivedla svá mláďata. Tento druh velryby se v angličtině jmenuje “pravá velryba”, protože byla “ta pravá” pro lov a ještě před 70 lety byla na pokraji vyhubení. Dnes se její stavy pomalu vzpamatovávají, ale čelí novému ohrožení - globální změně klimatu, a následky jsou na populaci patrné už dnes.
Petra Nevečeřalová, Ph.D. studentka na PřF UK, posledních 17 let pravidelně navštěvuje Jihoafrickou republiku, kde se věnuje studiu této velryby, konkrétně se zaměřuje na ochranářskou genetiku a populační ekologii tohoto druhu. Během přednášky vám tato velkolepá zvířata představí, a popovídá vám, jaké to je studovat kytovce na samotném cípu černého kontinentu, od byrokratických překážek až po extrémní podmínky na vlnách Atlantského oceánu kolem Mysu Dobré naděje, kterému se přezdívá Mys bouří. Ukáže vám, jak se získávají vzorky velryb pro analýzu DNA nebo jak vypadá práce vědeckého pracovníka na komerční lodi pro pozorování velryb.

Co je to vlastně šabat a proč je důležité tento svátek slavit, i když je každý týden? Co se o šabatu dělá? Jak se židé tento den chovají? Jak slavit nebo neslavit šabat? Kde je vlastně původ šabatu a kdy začíná a končí židovský den? Na praktických příkladech se pokusíme utřídit odpovědi na tyto a další otázky, protože židovské tradice jsou pestré stejně jako bohatý prostřený stůl. A je dobré vědět, abyste se nedivili…

Debata se zakladatelkou a ředitelkou Internetového institutu Terezou Bartoníčkovou, odbornicí na eticko-právní dopady AI a regulace technologií. Tereza působí mimo jiné jako konzultantka v oblasti algoritmů, AI a jejich využití v hybridních válkách na Velitelství kybernetických sil a informačních operací Armády ČR.

Jak nikomu neublížit a zároveň jak se chovat k někomu, komu bylo ublíženo.
Lucie Hrdá absolvovala v letech 1999 - 2004 Právnickou fakultu Západočeské Univerzity v Plzni. V roce 2009 složila státní rigorózní zkoušku na Právnické fakultě ZČU, obor trestní právo, obhájila rigorózní práci na téma „Domácí násilí - jeho trestněprávní a trestněpolitické souvislosti“ a získala titul JUDr. Je členem Unie obhájců ČR a národním tutorem vzdělávacího programu Rady Evropy pro právní profesionály HELP. V roce 2020 se stala laureátkou Ceny Františky Plamínkové. V roce 2021 se stala laureátkou ceny Flamma pro inspirativní právničky. V roce 2021 se také dostala na třetí místo v žebříčku nejvýznamnějších advokátek ČR podle časopisu Právní rádce. Je také spoluzakladatelkou Bez trestu, z.s., organizace usilující o to, aby se veřejnost dozvěděla o tom, jak se (ne)trestá v České republice sexualizované a domácí násilí, chce zlepšit vzdělávání soudců ve věcech viktimologie a psychologie, a také se zasazuje o vznik funkční databáze všech trestních rozsudků. www.beztrestu.cz

Přednáška bude zaměřena na pohlavně přenosné nemoci běžné v ČR. Dotkne se historie, patogeneze, léčby onemocnění i legislativní problematiky. Hlavně se však zaměří na příznaky a další rizika, které z těchto nemocí vyplývají a prevenci.

Pojďte se pobavit o tom, jaká je historie peněz a co znamenají dnes. Co dnes představují peníze pro Vás. Jak peníze ovládnout, aby pracovaly pro Vás? Jaký zvolit přístup k penězům, jak je ochránit a bezpečně rozmnožit? Jak kontrolovat cashflow v dnešní uspěchané spotřební době reklam na zbytné věci? Jaká jsou rizika a nástrahy vlastnictví majetku / firmy? Jaké zákonné konotace má založení rodiny a hospodaření s rodinným rozpočtem?
Tomáš je finanční poradce s více jak dvacetiletou praxí v oborech investice, správa majetku, svěřenské fondy, penze, pojištění, úvěry, drahé kovy a mince. Je znalcem a lektorem v oboru investic. Připravil si pro Vás přednášku ne o teorii, ale o dennodenní praxi se správou aktiv a majetku, kterou dnešní doba a legislativa vyžaduje.

Komise, Rada, Parlament... a pořád dokola nějaké summity. Porozumět Evropské unii může být někdy těžké. Pár základních pravidel ale v Bruselu platí. Dozvíte se trochu o evropské integraci, o práci novinářů v Bruselu a o tom, jak zprávy o evropské politice číst.
Novinář Petr Obrovský (34) je od roku 2022 zpravodajem České televize v Bruselu, kde pokrýval mimo jiné předsednictví v Radě EU. Předtím působil tři roky jako zpravodaj na Slovensku. V České televizi pracuje od roku 2012, vystřídal pozice redaktora webu, redaktora denního zpravodajství na ČT24 a moderátora zpráv. Pochází z Brna, kde vystudoval bakalářský obor Ekonomika a management na Mendelově univerzitě. Magisterský diplom z mediálních studií získal na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Na jeden semestr vyrazil v rámci programu Erasmus do Finska na Tamperskou univerzitu.