Na
Pláni
současnosti

Pojem družice zná snad každý, ale zdaleka ne každý si uvědomuje, co všechno mají takové družice za úkol, kde se pohybují, jakými rychlostmi létají, a jaké problémy rovněž může jejich přítomnost v kosmickém prostoru přinést. Čím vším musí družice před svým vynesením na oběžnou dráhu projít? A jak se dokázal „nahoru“ dostat i Hurvínek?
Přednáší Jan Spratek, odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a vedoucí týmu družice Planetum-1.

Přednáška vysvětlí, jak lze z větru získat elektrickou energii. Porovnáme výkon větrníků s ostatními typy elektráren a dozvíte se řadu zajímavostí. Na malém experimentálním modelu vám předvedeme základní fyzikální principy a zákonitosti větrných elektráren.

Svět i životy dávných lidí jsou zastřeny rouškou staletí a tisíciletí. Archeologie se pokouší překlenout tuto propast studiem stop, které přečkaly povětšinou ukryty v zemi nebo pod vodou a unikly všemožné zkáze a hlodání zubu času. Protože jsou možnosti archeologie omezené, hledá možnosti spolupráce s dalšími vědními obory, které mohou nabídnout odpovědi na otázky, které archeology i příznivce dávné historie trápí.
Archeologie staví na několika základních principech uvažování, s jejich pomocí buduje chronologie, typologie a neustále dolaďuje své interpretace. Je si ale vědoma toho, že i tak ji může rozbít na padrť jediný překvapivý nález. Na otázku, jak archeologové přemýšlejí a jaké „nástroje“ k tomu užívají, odpoví tato přednáška.

Je klíčové téma pro reformu základních výchozích předpokladů (paradigmatu) ekonomie jako vědy, i jako praxe byznysu. Ekonomie je mladá věda (v porovnání s filozofií či právem se základy už v antice). Adam Smith byl morální filosof, a kromě „bohatství národů“ proslul i teorií „mravních citů“. Za těch 250 let se ekonomie mohutně rozvinula, ale zůstává dál jednou z etických škol: teorií užitku, utility (utilitarismus). Každá věda si – v důsledku zjednodušujících výchozích předpokladů (redukcionismu) - potřebuje nastavit své vlastní etické limity: kam smí, a kam už by neměla jít. V praxi jde o etické kodexy jež vypracovává disciplína „business ethics“ pěstovaná na většině vzdělávacích institucí i v rámci profesních organizací. Ekonomie jako věda má tendenci expandovat do dříve nepřístupných oblastí, překračovat své etické limity (ekonomie zločinu, ekonomie náboženství), dokonce aspirovat na univerzální výkladové schéma pro pochopení člověka a společnosti. Tento trend vyvolává naopak tlak na reformu ekonomie jako vědy. „Homo oeconomicus“ nově pochopený nesleduje jen „self-interest“ a vztahy k věcem-produktům, ale i mezilidské vztahy (relational goods). Vzácným statkem jsou už nejen přírodní zdroje dříve nerespektované (vzduch, voda, klima), ale „důvěra“ mezi aktéry byznysu. „Ekonomie a štěstí“ je téma pro psychologii v ekonomii; tam se ukazuje, že ekonomie není „value free“, naopak je i ideologií a indoktrinací - má tendenci vychovávat k sobectví. Nemůže-li nevychovávat z povahy věci, je třeba „předělat učebnice“. Takovou „výzvou“ pro mladé je „Francesco economy“ papeže Františka. Jde o výzvu pro budoucnost, vzrušující svou náročností. Život je nádherné dobrodružství - pokud je dobře pochopen a vděčně přijat.

Co je to zvukový design a kde všude se s ním můžeme potkat? I když si to často neuvědomujeme, tak zvuk a hudba ovlivňují naše vnímání světa. Umí vyprávět příběhy, léčit nás a tišit, ale také i ubližovat a manipulovat. V poslechové přednášce si řekneme i co je to zvukový smog a jak zní hudba města.
Martin Hůla je zvukový designer a skladatel divadelní a filmové hudby. Má na kontě mnoho realizací (Spitfire Company, Národní divadlo, Vosto5, podcasty Vinohradská12, 5:59 a další). Dlouhodobě spolupracuje např. s režiséry Jiřím Havelkou, Petrem Boháčem, Miroslavem Krobotem, režisérkou a choreografkou Miřenkou Čechovou nebo choreografem Jiřím Bartovancem. Je držitelem několika hudebních ocenění. Podílí se na provozu projektu Synth Library Prague, který zpřístupňuje hudební technologie a věnuje se vzdělávání a dialogu v oblasti elektronické hudby a zvukového umění.

Nic nevzrušilo Česko v poslední době tolik jako prezidentská volba. K funkci hlavy státu se Češi zjevně vztahují nejvíce ze všech politických pozic, leccos si do ní projektují. Jenže opravdu potřebuje parlamentní republika, kterou Česko dle Ústavy je, funkci hlavy státu notabene volenou přímo občany? Není prezidentská funkce spíš navíc, jakýsi relikt, který jednak komplikuje provoz politiky a společnosti, místo aby spojovala, rozděluje? Poskytují nám prezidenti to, co od nich čekáme, nebo jsou jen odrazem cimrmanovské logiky, kdy fázi očekávání střídá fáze zklamání? Pokusíme se odpovědět na provokativní otázku, k čemu nám prezident je a jestli by nebylo lepší funkci zrušit. Všechny otázky a vlastní postřehy na toto téma jsou více než vítány!
Petr Honzejk (53) je novinář, pracuje jako šéfkomentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských Novin. V minulosti působil jako editor české redakce BBC a byl šéfredaktorem ČRo1-Radiožurnálu. Specializuje se na českou politiku a civilizační a společensko - ekonomická témata. Je dvojnásobným držitelem Novinářské ceny za nejlepší komentář roku a také Ceny Ferdinanda Peroutky. Podílel se na několika knihách například na publikaci Zeman - Proč? nebo Moje dětství v socialismu. Běhá maratony, amatérsky se zabývá politickou geografií a filosofií a čte brakovou akční fantasy, která občas ujetostí překonává i českou politiku.

Na úvod mé přednášky se dozvíte, proč je náš svět téměř prázdným prostorem a připomíná v mnohém jakýsi hologram. Dále uslyšíte řadu příkladů současných reálných aplikací z nejrůznějších oblastí a dozvíte se řadu odvážných vizí budoucích využití nanotechnologií a pokročilých materiálů, ale také to, které nanotechnologie již dnes představují jeden z hlavních nosných pilířů světové ekonomiky. Dozvíte se třeba i to, jak se vyrábí model autíčka menší, než je průměr lidského vlasu, a proč opravdu platí již populární heslo "Česko je nano". A nakonec se dozvíte i můj osobní příběh, jak jsem se z potravinářského technologa stal nanotechnologem a materiálovým vývojářem.

Víte, kdo po čtyři desetiletí držel rekord nejdéle sloužícího člena amerického Kongresu? Kdo otevřel první operu na Novém Zélandu? Kdo v Austrálii zakládal nejslavnější lyžařské letovisko? Kdo byl hlavním vojenským poradcem a přítelem etiopského císaře? Kdo v Peru koupil pozemek, pod nímž archeologové odhalili bájnou starověkou hrobku s tunami zlata? Byli to naši krajané, kteří v různých obdobích a za různých okolností byli nuceni opustit domov. Rozutekli se do celého světa a dokázali neuvěřitelné věci.
Historik a politolog Martin Nekola se věnuje tématu krajanů a exilu mnoho let, v hloubi zahraničních archivů nalezl řadu pokladů, a především se potkal s inspirativními lidmi, na které bychom měli být náležitě hrdí, přitom o jejich zajímavých osudech často vůbec netušíme. Popularizační přednáška, doplněná o obrazovou prezentaci, se pokusí tuto mezeru částečně zaplnit...

V březnu 2022 se nakladatelství Argo rozhodlo dále nepublikovat české překlady knih Sergeje Lukjaněnka – autora legendárního románu Noční hlídka. Důvodem byla Lukjaněnkova podpora ruské invaze na Ukrajině. Rozhodnutí vyvolalo debatu: Je takové omezování autora správné? Nejde o cenzuru? A může mít toto omezení nějaký reálný účinek, nebo je to jen gesto?
Lukjaněnkův případ poukazuje na nové téma v teoretických debatách o cenzuře. Dosud bylo omezování umění zdůvodňované především problematickým obsahem. Šlo například o rasistické názory vyjadřované v díle či propagandistickém umění.
Například platforma Youtube v roce 2019 stáhla ze svých serverů film německé režisérky Leni Riefenstahlové Triumf vůle (1935). Dílo oceňované pro své vysoké umělecké kvality zároveň sloužilo k propagandě nacistického režimu.
Nyní se debata o cenzuře čím dál více dotýká případů, kdy je šíření díla omezováno nejen kvůli obsahu, ale také kvůli kontextu jeho vzniku. Může jít o problematickou osobnost autora jako v případě Lukjaněnka nebo o problematický způsob tvoření. Například průkopnická landartová práce amerického umělce Michaela Heizra Double Negative (1969) je nyní kritizována jako brutální zásah do krajiny (Double Negative tvoří dva několikset metrů dlouhé výkopy v nevadské poušti). Mělo tedy být tehdy dílo zakázáno?
V přednášce se zaměřím na obě diskuse: diskusi nad problematickým obsahem a diskusi nad problematickým kontextem vzniku díla. Budeme diskutovat o tom, do jaké míry některé problematické aspekty umění mohou být legitimním důvodem k jeho omezování.
Tomáš Koblížek pracuje v Oddělení analytické filosofie na Filosofickém ústavu AV ČR. Aktuálně se zaměřuje na témata, v nichž se filosofie jazyka a filosofie umění překrývají s etikou, jako jsou hate speech či pobuřující umělecká díla. Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie La conscience interne de la langue (2021), kde se mj. zabývá otázkami agresivity v jazyce. Celkem třikrát byl hostujícím vědeckým pracovníkem na badatelských centrech na École normale supérieure a CNRS v Paříži. Byl také pozvaným profesorem v pařížském Centre Cavaillès. Vedle toho absolvoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně.

Přednáška se zaměří na úzkosti a deprese, jejichž výskyt v západní společnosti je v posledních letech na vzestupu. Je tak více než vhodné, označíme-li je za civilizační onemocnění. V přednášce budou rozebrány projevy úzkosti a deprese a způsoby jejich léčení.
MUDr. Táňa Tomaškovičová aktuálně pracuje jako vedoucí lékař na režimovém oddělení pro léčbu závislostí žen, předtím pracovala na oddělení pro ochranné - soudem nařízené léčby. Současně nyní pracuje v psychiatrické ambulanci pro dospělé a studuje dálkově na právnické fakultě.

Neplodnost celosvětově postihuje zhruba 15 % párů, což v reálných číslech znamená 60-80 mil. párů ročně dle zdrojů World Health Organization (WHO). Přednáška představí pohlavní buňky (gamety) pod mikroskopem. Bude zaměřena na jejich odlišnou stavbu (morfologii) a funkci. Ukážeme si, jak vypadají gamety člověka, jak se liší u různých živočichů a jaké jsou rozlišné reprodukční strategie pro zvýšení úspěchu oplození. Zaměříme se na problematiku poruch plodnosti, příčiny jejího výskytu a metody asistované reprodukce. Na závěr můžeme diskutovat a rozvinout oblasti, které budou středem zájmu.
Kateřina Komrsková se zaměřuje na studium molekulárních mechanismů reprodukce a povahy specifických proteinů spermií, které hrají roli ve zrání spermií, interakci spermií a vajíček a časném vývoji embryí. Její výzkum zahrnuje sledování kvality spermií u pacientů s rakovinou varlat a charakterizaci protilátek spermií u neplodných párů. Jejím cílem je hledání nových markerů poruch plodnosti a jejich využití v Centrech asistované reprodukce nebo preventivní medicíně.

Ve městech tráví většinu času většina z nás. Proč se ale někde cítíme dobře a na některá místa raději nejdeme? Co ovlivnilo podobu, jakou dnes většina evropských měst má? Kdo má na podobu měst vliv? A jak by města měla nebo mohla fungovat lépe? Na přednášce si krátce představíme historii jednoho z největších fenoménů naší civilizace, zaměříme se na současné vztahy a vazby, které města utvářejí a probereme, komu města slouží a koho jejich uspořádání naopak znevýhodňuje.
Eliška Málková je architektka a urbanistka se zájmem o vztahy, které vytvářejí prostory a místa kolem nás. Vystudovala architekturu a urbanismus na Technické univerzitě v Liberci a na pražské UMPRUM. Po praxi v CCEA MOBA nyní pracuje hlavně ve vlastním studiu Taktiky, kde se věnuje udržitelnému navrhování měst, krajiny a veřejných prostor. Mimoto jako architektka městské části pomáhá s rozvojem Praze-Libuš a pracuje na doktorátu na téma Ekologická sousedství na ČVUT v Praze. Ve volném čase organizuje tábor pro středoškolské studenty – Letní akademii Discover, a je členkou akčního kolektivu Jezevky.