Odkazy:
Machu Picchu:česká wikipediaMachu Picchu: video
Podívejte se také na:
Machu Picchu [vyslov: maču pikču] (kečuánsky Machu Pikchu – Starý vrch) jsou ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba v nadmořské výšce 2430 m n. m., asi 80 km severozápadně od Cuzca. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacútec Yupanqui (1438 až 1472). Předpokládá se, že Inkové začali stavět město okolo roku 1430. Město bylo později opuštěno a zcela zchátralo, i když bylo místními známo, pro zbytek světa upadlo v zapomnění. Ruiny objevil 24. července 1911 americký archeolog z Yaleovy univerzity Hiram Bingham. Ten se domníval, že nalezl pozůstatky bájného města Vilcabamba. Od svého objevení se město stalo významnou turistickou atrakcí Peru i celé Jižní Ameriky. V roce 1983 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož město nebylo nikdy objeveno španělskými conquestory, nebylo vykradeno a poničeno. Machu Picchu bylo postaveno v klasickém inckém stylu za použití kvádrového zdiva tvořeného z opracovaných na sebe položených kamenů bez použití malty či jiného pojiva. Hlavními stavbami ve městě jsou Intihuatana, Chrám slunce a Místnost tří oken. Město nemělo administrativní, vojenskou, ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo přesvědčivě neprokázal. Název města se do dnešních dní nezachoval a tudíž byl převzat název od okolní hory Machu Picchu, která se nad ruinami klene (při typickém pohledu na město se nachází za zády fotografa, hora na fotografii nad městem je Huayna Picchu). Název hory pochází od místních obyvatel, kteří pod horou žili.
Citadela Machu Picchu byla postavena kolem roku 1450 na horském sedle mezi horami na území říše Inků. Přibližně o sto let později v roce 1572, byla náhle opuštěna, tedy v době, kdy Španělé kolonizovali Jižní Ameriku.Je však možné, že většina obyvatel zemřela na neštovice dříve, než do této oblasti přišli španělští dobyvatelé. Zdá se, že Španělé věděli o místě zvaném Piccho přestože nejsou žádně záznamy, že by Španělé navštívili toto vzdálené město. Dobyvatelé ničili obětní kameny v jiných oblastech, ale na Machu Picchu zůstaly nedotčené, což nasvědčuje, že město Španělé nikdy nenavštívili. Dodnes nikdo přesně neví, k čemu Machu Picchu přesně sloužilo, jelikož z období předkolumbovských výprav neexistují písemné záznamy od místních obyvatel, kteří nepoužívali písmo ve smyslů písma známého na starém kontinentě. Inkové sice byli schopni zaznamenávat informace pomocí kipu, ale v současnosti se vedou spory o to, jestli se jím dalo psát či bylo používáno pouze pro početní operace.Jedna z prvních teorií o významu citadely, od amerického historika a archeologa Hirama Binghama, který na počátku 20. století Machu Picchu náhodou objevil říká, že se jednalo o posvátné místo zrození posvátných inckých žen zvaných „Sluneční panny“. Výzkum vedený odborníky jako byli John Rowe a Richar Burger přesvědčil většinu archeologů, že Machu Picchu bylo sídlem vládce Inků Pachacuti. Kromě toho předložil Johan Reinhard důkazy, že místo bylo vybráno pro svou pozici ve vztahu k posvátným prvkům krajiny, jako jsou hory, které jsou údajně v harmonii s klíčovými astronomickými událostmi, které byly pro Inky významné. Další teorie říká, že Machu Picchu bylo „llaqta“ Inků, osada postavená na kontrolu hospodářství těchto podmaněných oblastí. Podle jiné teorie mohlo být Machu Picchu postaveno jako vězení pro ty, kteří spáchali činy protivící se tehdejší společnosti Inků. Další teorie tvrdí, že se jednalo o zkušební zemědělskou stanici, kde se testovaly různé druhy plodin v různých druzích mikroklimat – v různých místech a na různých terasách, protože zde nebyl dostatek prostoru na pěstování plodin ve velkém měřítku, ale dostatek prostoru na určení toho, co by mohlo kde růst.
Archeologové předpokládají, že město vzniklo mezi 13. až 15. století, i když většina indícií naznačuje, že se stavbou bylo započato někdy mezi roky 1440 až 1450 na popud inského vládce Pachacútec Yupanqui.Jiné zdroje ale uvádějí dataci mezi lety 1460 až 1470. Přesné určení zahájení stavby komplexu je však složitá, jelikož Inkové nezanechali písemné zdroje, ze kterých by bylo možno čerpat (až na zmiňované kipu v podobě zauzlovaných provázků).
Oblast 325,92 km2 okolo Machu Picchu byla v roce 1971 vyhlášena za historickou památku Peru. Vyjma samotných ruin města spadá pod ochranu také okolí lokality, bohaté na množství rostlinných a živočišných druhů. V roce 1983 byla památka navržena na seznam světového dědictví jako „absolutní odborné architektonické unikátní svědectví Incké civilizace“.Město se do 20. století zachovalo v dobrém stavu, k čemuž přispělo přibližně 5 století, kdy bylo město zakryto okolní džunglí. Jediné co se nedochovalo, tak byly původní střechy tvořené pravděpodobně z materiálu na bázi sena. 7. července 2007 bylo Machu Picchu v internetovém hlasování prohlášeno za jeden ze sedmi nových divů světa.Hlasování bylo vyvoláno švýcarsko-kanadským dobrodruhem Bernardem Weberem, od akce se ale distancují kritikové i organizace UNESCO. Světový památkový fond zařadil v roce 2008 Machu Picchu na seznam 100 nejvíce ohrožených památek na světě, jelikož v jeho okolí dochází k poškozování prostředí vlivem nárůstu turistů. Dále pak nekontrolovaného rozvoje blízko ležícího města Aguas Calientes v jehož rámci dochází k výstavbě mostu přes řeku Vilcanota a vlaku pro snazší přísun turistů k památce i přes prohraný soud a protesty vlády.
Ruiny města Machu Picchu se rozkládají na přibližně 5 km2 a dají rozdělit na dvě základní skupiny a to na městskou (ležící na cca 10 ha a zemědělskou část ležící v jihovýchodní části Machu Picchu, které jsou od sebe odděleny zdí. Zemědělská část je dále rozdělena na spodní a horní část cestou, kdežto městská část je rozdělena na západní a východní část rozhlehlým náměstím.Archeologové naznačují, že městská část byla rozdělena na tři velké části: „Sacred“, „Popular District“ na jihu a „District of the Priests and the Nobility“. Jednotlivé terasy v zemědělské části jsou pospojovány kamennými schodišti, horní část tvoří přibližně 40 teras, spodní pak 80 teras.Výška teras není všude stejná, může dosáhnout až 4 m. Vzhledem k panujícím přírodním podmínkám se předpokládá, že se zde pěstovala kukuřice, brambory a možná i koka. Vyjma množství teras se zde nachází i několik menších staveb, které pravděpodobně sloužili jako skladiště. Vyjma těchto zemědělských staveb se zde nachází i strážní budova a pohřební kámen, kolem kterého se pohřbívalo. Budovy Machu Picchu byly postaveny v klasickém inckém stylu z kvádrového zdiva, které bylo založeno na skládání opracovaných kamenů na sebe bez použití pojiva, většinou se jedná o žulu. Inkové byli v této technice stavení velice zkušení a u některých jejich zdí není možné mezi dva na sebe položené kvádry vsunout ani ostří nože.Některé další budovy ve městě byly postaveny za použití malty, ale takto postavené budovy byly druhořadé vystavěné ve spěchu. Všechny důležité budovy byly ale postaveny pokládáním opracovaných kamenů na sebe. Důvodem je skutečnost, že oblast Peru je seismicky aktivní a zdi postavené za použití malty jsou více náchylné ke zřícení. Zdi postavené bez použití malty se v případě otřesů mohou částečně rozestoupit a následně opět sesednout a nezřítit se. Otázkou zůstává, jak Inkové transportovali těžké žulové bloky, jelikož neznali kolo. „Popular district“ byl tvořena skladišti a obytnými domy, kde žila nižší třída. Oproti tomu vyšší třída žila v řadách domů pod svahy v „District of the Priests and Nobility“. V této části města se nacházelo i vězení.Město bylo tvořena pravděpodobně 200 objekty obsahující chrámy, svatyně, parky a obytné domy se slaměnými střechami. V celé oblasti se taktéž nachází v kamenech vytesané koryta a četné vodní fontány tvořící rozsáhlý vodovodní systém. Pozorování naznačují, že každá budova ve městě byla napájena tímto systémem vodou z posvátných pramenů. V městské části „Sacred“ se nacházejí nejdůležitější a nejznámější památky Machu Picchu. Jsou jimi Intihuatana, Chrám Slunce a Místnost tří oken. Tyto objekty byly pravděpodobně zasvěceny bohu Slunce Intimu a předpokládá se, že celá tato část města měla náboženský význam. Vyjma níže uvedených památek se ve městě nachází i další budovy různého významu a účelu. Jsou jimi například Hlavní chrám v severní části „Sacred Plaza“ blízko Místností tří oken. Chrám má jen tři stěny a byl vystaven z obdélníkových bloků. Další památkou je „Komora ornamentů“, což je malá místnost poblíž Hlavního chrámu, o které se předpokládá, že byla doplňková stavba Hlavního chrámu, kde se prováděly oběti. Dále se pak jedná o „Chrám kondorů“, která dle některých výzkumníků mohla být mučírnou.
Proč a kdy bylo město opuštěno zůstává nevyřešenou záhadou. Peruánský vědec Dr. Victor Angles Vargas předpokládal, že město muselo být opuštěno již během 15. století před příchody Španělů do Peru, jinak by o jeho existenci musela být zmínka ve španělských kronikách. Existuje řada domněnek, které se snaží odchod Inků vysvětlit. Mezi nejpřijímanější tři teorie patří válka mezi znepřátelenými kmeny s následným vyvražděním celé komunity, epidemie, či znesvěcení posvátného místa.[30] Jelikož ale Inkové nepoužívali psané písmo a ústní legendy o městě se nedochovaly, je možné, že pravý důvod zmizení populace města, nebude nikdy vysvětlen.
