Na
Pláni
současnosti

Odklon od využívání fosilních paliv vyžaduje hledání nových nosičů energie, které budou nezbytné pro dosažení ambiciózního cíle uhlíkově neutrální energetiky. Přestože podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, především solární a větrné, neustále roste, významnější závislost na těchto zdrojích bude spojena s řešením různých problémů, souvisejících především s vlivy počasí a geografického umístění na jejich efektivitu. Obtížná regulace produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje hledání způsobu jejího reverzibilního ukládání a jejích nových chemických nosičů. Zatím se jako nejperspektivnější jeví využití vodíku, a je zřejmé, že vodík bude důležitou součástí energetického mixu budoucnosti. Pokles ceny solární a větrné energie vede k rozvoji výroby „čistého“ vodíku elektrolýzou vody a umožňuje tak ukládání přebytků energie. Energii z vodíku lze zpětně přeměnit ve vodíkovém cyklu na energii elektrickou v palivových článcích, které mohou být jak stacionární, tak mobilní. Mobilní prostředky jsou v podstatě elektrické hybridní systémy, kde je baterie doplněna vodíkovou nabíječkou. Vodík se uplatňuje v manipulační technice, bude využit v elektrickém letectví, kamionové a lodní dopravě. Vodík jako nosič energie má výhodu rychlého čerpání a rovněž delšího dojezdu. Vodíková budoucnost je neoddělitelně spojena s využitím baterií a hybridní systémy budou tím víc nezbytné, čím větší spotřebu bude mít dané zařízení.

Oběhová soustava je první systém, který je v embryonálním životě plně funkční. Srdce nám tepe už od 21. dne po oplození. Jak je to možné a jak je organizována stavba cév a srdce? Jak se musí zkroutit původně rovná trubice, aby vzniklo čtyřdutinové srdce? Jak embryo hospodaří s kyslíkem, když ho má od začátku relativní nedostatek? I takovéto otázky si klade dnes anatom. A jaké máme možnosti nahlédnout do embryonálního vývoje? K čemu jsou nám dobrá kuřecí embrya? Na tyto otázky se pokusím odpovědět ve své přednášce a přesvědčit vás, že anatomie není jen postrachem prvého ročníku a že je stále co objevovat, i když nové kosti nám nepřibývají.

Co měla společného generace narozená kolem roku 1900? Jak se její zážitky promítly do jejího politického směřování i kulturní orientace? A v čem byly rozdílné osudy jejich příslušníků? Na tyto otázky se zaměří přednáška, v níž se protnou témata jako je vztah marxismu a surrealismu, vztah kulturní levice k Moskvě a její vnitřní spory, nové školství a tzv. pamfletová aféra 50. let, stejně jako referát Ladislava Štolla Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. Součástí přednášky bude i prezentace nově vydané publikace na toto téma.

Máte pocit, že vám nic nejde? Že jste k ničemu? Že ostatní jsou chytřejší, atraktivnější a šťastnější než vy? Nezoufejte a přijďte se nachytřit od největšího českého experta na nezdary. Jak říká slavný obraz René Magritta “Toto není dýmka”, svět není takový, jak se zdá a vy jste lepší, než si myslíte.
Tomáš Studeník je radikální inovátor a městský hacker. Tomáš zlepšuje nemocnice, továrny, města a svět umění. Šéfuje konzultační společnosti Insane Business Ideas. Přivedl do Česka FuckUp Nights, napsal Velkou knihu fuckupů. Časopisem Computer World byl vyhlášen TOP IT osobností roku 2020. Tomáš je autorem projektu THEAITRE, kde umělá inteligence napsala po 100 letech od premiéry R.U.R. Karla Čapka divadelní hru. V roce 2021 Tomáš vyučuje spolu s děkanem Fakulty informatiky a managementu na Univerzitě Hradec Králové kurz Vědy o selhání.

V přednášce předvedeme, jak lze vypočítat řídící strategii pilota vozu Formule 1 tak, aby co nejrychleji projel závodní okruh. Pro nalezení optimální řídicí strategie používáme tzv. rozhodovací diagram, což je Bayesovská síť rozšířená o rozhodovací veličiny a užitkové funkce. Model obsahuje technické parametry vozu i okruhu (vlastnosti pneumatik, poloměry zatáček). Výsledky našich numerických experimentů porovnáme s konkrétní jízdou testovacího pilota F1 na okruhu v Silverstone a rovněž s nejrychlejším projetím tohoto okruhu, kterého dosáhl Sebastian Vettel na voze Red Bull-Renault při kvalifikaci Velké ceny Velké Británie v roce 2009. V závěru přednášky naznačíme další možnosti využití Bayesovských sítí a rozhodovacích diagramů v oblasti umělé inteligence.

Tajemnost pohádek nespočívá jen v prosté přítomnosti výmluvných zvířat a zrcadel, živých a mrtvých tekutin, věčně spících království či znepokojivě jedlé architektury. Mlhou zastřený je často i jejich původ a vznik. A vůbec nejtajemnější může být na pohádkách to, že jsou schopny oslovit čtenáře či posluchače snad ve kterékoliv životní fázi a situaci. Této jejich vlastnosti se pokusíme porozumět vhledem do několika literárních i teoretických textů; uvidíme úvahy čistě literárněvědné i na pomezí s psychologií, potkáme pohádky staré, folklorní i nové, inovativní. Zakusíme, že tyto příběhy vůbec nejsou (jen) pro děti, a společně tak budeme nacházet různé, osobnější i obecnější odpovědi na otázku „Proč číst pohádky?“.

Co tak láká diváky na tom přijít se podívat na sedmimetrovou pyramidu vytvořenou z osmdesáti praček? Co na tom láká autora této monumentální skulptury? Proč se rozhodl umístit uprostřed polí a lesů jukebox? Svou tvorbu a pohled na umění studentům představí Krištof Kintera.
Krištof Kintera (*1973) studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Milana Knížáka, Michaela Bielického, Aleše Veselého a Jiřího Lindovského. A následně nastoupil na Rijksakademie van Beeldende Kunsten v Amsterdamu. Stipendijní pobyty absolvoval na Ohio State University v USA a v Künstlerhaus Villa Waldberta v německém Feldafingu. Vytváří mnohdy technicky náročné, dobře promyšlené a rafinovaně vtipné kinetické skulptury, instalace či videa. Pro jejich tvorbu využívá rozmanitých materiálů – často například elektrické spotřebiče nebo jiné vyřazené či nalezené přístroje a objekty. Na jeho tvorbě je atraktivní osobitý smysl pro humor, který prostřednictvím slovních, materiálových a jiných hříček vnáší do svých kreseb a koláží. Krištof Kintera patří k nejaktivnějším umělcům na české i mezinárodní scéně, pravidelně vystavuje v renomovaných evropských institucích (například v Kunsthalle Rotterdam, D+T Brussels a další) a jeho výstava Nervous Trees (2017) v Galerii Rudolfinum byla jednou z divácky nejúspěšnějších výstav posledních let u nás. Krištof Kintera je též absolventem Gymnázia Na Vítězné pláni.

Je možné, že by člověk mohl i tak negativním zásahem, jako je těžba, vytvořit lokality vhodné pro chráněné druhy rostlin, vzácný hmyz a ohrožené obojživelníky? I tato na první pohled „ošklivá“ místa mohou být rájem přírody, jak můžeme vidět na pískovnách, lomech, výsypkách po těžbě uhlí, ba dokonce i odkalištích. Musí však být splněno několik podmínek - žádná navážka ornice, žádné jednodruhové výsadby v řádcích, ani zavážení těžebního prostoru odpadním materiálem! Jen nechat přírodu, aby pracovala sama a maximálně její počínání lehce usměrnit. Povídání o nečekané kráse v post-těžební krajině a o tom, kdo této krásy dokáže nejlépe využít. Těmito tématy a nejen jimi se zabývá nový vědní obor Ekologie obnovy. Více na www.ekologieobnovy.cz.

Tato přednáška představí fenomén inflace v tržní ekonomice. Nejprve se posluchači seznámí s její definicí a základními typy. Následovat bude popis jejího vývoje v České republice i ve světě. Stručně také nastíníme možnosti jejího měření. Klíčová část se zaměří na příčiny inflace a možnosti jejího krocení.
Hlavní oblastí výzkumu Pavla Potužáka je rakouská teorie hospodářského cyklu, kapitálu a úroku. Dále se zabývá neoklasickou teorií hospodářského růstu, úroku a měnovou teorií. Ve svých pracích se zejména snaží o propojení rakouské teorie a hlavního proudu. Doktorát získal na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Od roku 2008 vyučuje na katedře ekonomie NF VŠE kurzy teoretické ekonomie, zejména pak pokročilé a středně pokročilé makroekonomie v anglickém jazyce.

Mohou si děti bezpečně hrát s hračkami? Mohu důvěřovat horolezecké stěně, helmám, karabinám? Jak se Vám dýchalo v respirátoru? Vyzkoušeli jste vodní skútr? Jsou lana lanových drah bezpečná? Nebouchne doma papinův hrnec? Budete si chtít postavit vlastní dům a vybrat vhodný stavební výrobek? Co když budu potřebovat náhradu kolene nebo si nechat otestovat přítomnost viru? Podíváme se pod pokličku požadavků na vybrané výrobky a pravidel pro jejich uvedení na trh. Dozvíme se, jaká mám práva jako spotřebitel a na koho se obrátit. Odpovíme si na otázku, zda se mohu podílet na tvorbě předpisů EU. Máte obrovské možnosti, ať už se rozhodnete být právník, chemik, strojní, stavební nebo elektro inženýr, lékař, biolog, fyzik, farmaceut, překladatel, ať už budete pracovat pro výrobce, státní správu nebo například Evropskou komisi. Přednáška poodhalí využitelnost různých profesí v dané oblasti.
Ing. Andrea Lichtenbergová z Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví má více než desetiletou zkušenost s právem EU v oblasti posuzování shody výrobků, zkušenost s audity se zástupci Evropské komise, zastupování ČR na pracovních skupinách Evropské komise.

Jak trestáme pachatele trestných činů a jak bychom mohli tresty ukládat lépe? Proč je ukládání trestů jedním z nejsložitějších úkolů soudce - a dělají to dobře? S jakými problémy se potkává český soudce a jak by mu bylo možné pomoci? Proč máme přeplněné věznice, když zároveň posíláme do vězení méně lidí než Holanďané či Švédové? A trestáme spravedlivě znásilnění? Na tyto otázky (a některé další) odpoví Jakub Drápal z Ústavu státu a práva AV ČR.

Mám stejná práva jako ostatní, když jsem žena, gay, muslim, Rom, pocházím z Ukrajiny nebo špatně vidím? Jak se můžu bránit, pokud si někdo myslí, že ne? A co s tím může dělat ombudsman? O diskriminaci, předsudcích a úvahách nad tím, jak aplikovat právo ve společnosti, která říká, co je a co není normální, si přijďte popovídat s právníkem Kanceláře veřejného ochránce práv Davidem Janků.