Jak mluvit s politiky aneb lobbista nemusí být za padoucha

Monika Cahová a Veronika Hrtoňová

„Víte, co se stalo, když se zkřížili neandrtálci s Homo erectus? Vymřeli!” I takové překvapivé skutečnosti se můžeš dozvědět na schůzce s politikem. Svým politikům a političkám totiž můžeš napsat nebo je rovnou přijít navštívit do jejich regionální kanceláře. S trochou pomoci to zvládne každý. Lobbing má v Čechách sice špatné jméno, ale ten občanský je nedílnou součástí funkční demokracie. Dialog s politiky založený na faktech je jedním z nejúčinnějších a nejpřímějších způsobů, jak prosadit změnu. Workshop probíhá formou strukturovaného dialogu s dobrovolníkem Rekonstrukce státu doplněného o praktickou aktivitu. Dozvíš se, jak si sjednat schůzku s politikem, napíšeš si svůj první lobbingový e-mail a dojde i na vtipné historky ze zákulisí.

Brutální architektura OD Kotva

Marie Kordovská

Máte radši Kotvu nebo Palladium? Zkoušeli jste někdy porovnat nejenom obchody v nich, ale i jejich architekturu? Kotva se tento rok kvůli svojí výjimečné architektuře z přelomu 60. a 70. let stala státem chráněnou památkou. Vnoučata jejích architektů, Věry a Vladimíra Machoninových, vám při komentované procházce po Kotvě vysvětlí, jak se tenhle brutální dům dostal do historického centra města, proč ho za komunistů stavěli Švédi, čím si zasloužila být chráněná nebo proč jejich babička neumí vařit.

Svoboda jen pro někoho?

Veronika Dočkalová a Pavel Ubrankowicz

Před 30 lety padla železná opona a tím pádem přišla i svoboda. Naše ústava říká, že občané České republiky jsou „odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů…“ Ale jsme opravdu všichni stejně svobodní, rovnoprávní? Pro gaye, lesby, bisexuály a trans lidi železná opona tak úplně nepadla. Dva muži nebo dvě ženy mají zakázáno vstupovat do manželství. Děti, které vychovávají, žijí v právní nejistotě a ze dne na den mohou například ztratit kontakt s jedním z rodičů. Co s tím můžeme udělat a proč bychom měli?

Špína (film)

Diana Gregorová

Špína je film režisérky Terezy Nvotové s realisticky vykresleným příběhem znásilnění a jeho dopadu na oběť. Lena je sedmnáctiletá holka z obyčejné rodiny. První zamilování, tajné noční dobrodružství, magická rána nad Dunajem… Její svět plný snů a touhy rozbije znásilnění. Je to jako špína, která se nedá smýt. Lena si musí projít cestou, která už není jenom obyčejným dospíváním, ale spíš bojem se sebe samou. Okolí ji nechápe a už nikdy úplně nepochopí. Je to Lena, kdo se musí změnit, dospět a pochopit, že není obětí a trest si nezaslouží ona, ale ten, kdo jí to udělal. Konsent a Česká ženská lobby se věnují advokacii v tématu násilí na ženách a sexuálnímu násilí a v tomto kontextu přinesou diskuzi i o opatřeních, která přináší Úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí, tzv. Istanbulská úmluva.

Hodnoty vzdělání v české společnosti před rokem 1989 (a po něm)

Pavel Mücke

Učit se, učit se, učit se...?! Hodnota vzdělání před a po roce 1989 z historické perspektivy. Přednáška spojená se závěrečnou debatou se pokusí zamyslet nad podobami, proměnami a konstantami hodnot(y) vzdělání v české společnosti před rokem 1989. Přednášející jako historik se pokusí se nad tématem zamyslet v perspektivě historických bádání v oblasti soudobých dějin (po roce 1945) a to na základě analýzy a interpretace různých historických pramenů (dostupných archivních fondů, výzkumů veřejného mínění či orálněhistorických rozhovorů). Cílem by pak mělo být zamyšlení nad stále se proměňující a přitom aktuální problematikou, k níž mají příslušníci a příslušnice mladé studující generace (chtě, nechtě;-)) velmi blízko.

Čtení zakázané literatury

prof. Bártová

Blok čtení komentovaných ukázek z děl autorů, kteří byli v komunistickém Československu zakázaní, protože ukazovali realitu života v socialismu takovou, jaká skutečně byla. Budu spolu se svými studenty ze 4.B číst z knih J. Škvoreckého, M. Kundery, P. Tigrida, P. Kohouta, G. Orwella a V. Havla. Následná diskuse o tom, co uslyšíte, je vítaná.

Čtení zakázané literatury

prof. Podzimková

Za tyto knihy byl kriminál. Proč jsme ty knihy zkrátka museli číst? A proč se k nim vracíme? A proč bychom si tolik přáli, abyste je četli? Objevíme peklo v severních Čechách, seznámíme se s inženýrem lidských duší, najdeme spisovatele, který psal svou poslední vůli celý život, a spisovatele, jenž přežil o šedesát let svou smrt. (Josef Jedlička, Josef Škvorecký, Jan Zábrana, Alexandr Solženicyn)

Čtyři příběhy revoluce (film)

Michal Šmíd

Jak různí lidé vnímali sametovou revoluci? Jaká byla cesta k listopadu 1989 pro studentské vůdce, člena KSČ nebo příslušníka Státní bezpečnosti? Čtyři pamětníci vzpomínají na zlomové okamžiky svých životů a společně vyprávějí čtyři různé příběhy revoluce. Film je zastavován a prokládán diskusí.

Rok 1989 v Československu a Evropě

Prokop Tomek

Komunismus s sebou nesl spousty zločinů, které byly spáchaný za socialistického režimu. Jedním z lidí dokumentující tyto zločiny byl i Prokop Tomek. Autor studií týkajících se různých témat z doby komunistické totality se nyní věnuje otázkám druhého a třetího odboje. Co vše protizákonného po sobě zanechal komunismus? Tématem přednášky jsou hlavní body vývoje v Československu a dalších zemích sovětského bloku na konci osmdesátých let. Smyslem je osvětlit příčiny k pádu režimů ve východní Evropě, které znamenaly definitivní konec studené války.

Události před, po a v průběhu roku 1989 z pohledu profesora

Jiří Podzimek

17. listopad 1989 na pražské střední škole Co předcházelo? Co se smělo a nesmělo číst? Student, který chtěl být estébákem. Student, který nikdy nepromluvil na hodinách občanské nauky. Věty ze školní chodby: 1)„Přinesla jsem Vám něco z exilu. Jste sice učitel, ale nemyslím si, že mě prásknete.“ 2) „Má to 600 stran, musíte to přečíst do zítřka.“ 3) „Vy jste ještě neslyšel Visací zámek? Proboha, kde žijete?“ Zakázanost jako inspirace, jako posedlost, jako pouto.

Události před, po a v průběhu roku 1989 z pohledu hudebníka

Jiří Dědeček

Jiří Dědeček, písničkář, textař, překladatel, básník, navštíví znovu naši školu. Ptáte se, kdy na naší škole byl? Byl tam v den sametové revoluce. Ve své přednášce vám poví o sobě, řekne, jak to probíhalo u nás a vypoví o pozici hudebníka za socialismu. A nezapomínejte, co asi znamená, když si hudebník bere s sebou kytaru.

Tenkrát (film)

Jeden svět na školách

Snímek začíná záznamem studentské demonstrace na pražském Albertově, jejíž účastníci se ve večerních hodinách přesunuli na Národní třídu, kde proti nim brutálně zasáhly policejní složky, a končí zvolením Václava Havla prezidentem. Archivní materiály jsou doplněny osobními vzpomínkami a komentáři pamětníků z řad tehdejších studentských vůdců.

1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu + České děti (film)

Jeden svět na školách

První ze dvou filmů zachycuje příběh Petra Kořínka, který se rozhodl emigrovat do Paříže. Přitom je však stále v kontaktu se svým kamarádem Martinem, který zůstal v ČSR. Druhý film se zabývá hnutím Českých dětí, jejich manifestem, který rozvířil vody Československa v pozdních 80. let a výrazně přispěl k demonstracím v letech 1988 a 1989 a neposledně i Petrem Placákem, iniciátorem celého hnutí.

Nedorazím

Nestíhám, nestačím, na přednáškách se mnou nepočítejte. Budu mít omluvenku.