Samotná obec Čachtice, která se váže k hradu, se nachází v Trenčíském kraji. V současné době má kolem 3 500 obyvatel. V listině Bela IV. z roku 1248 je sice užito pojmenování "terra Čekče" , tj. „území Čachtického hradu“, ale první doložená zmínka o Čachticích jako obci je až z roku 1263.
Hrad stojí na dominantním dolomitovém kopci nad obcí Višňová. Jádro hradu stálo na nejvyšší skalnaté časti kopce. Původně mělo jednu věž, malý dvorek a několik obytných a užitkových budov. Později byla postavena druhá věž a kaple. Protože tyto stavby byly už mimo původní areál, hrad se rozšířil o další nádvoří obehnané zdí. Dále byly dostavovány budovy mezi hlavní věž a kapli. Dominantou hradu se v této době stala bezpochyby vysoká, pětipodlažní věž, ke které přiléhala trojpodlažní obytná budova. Hlavní bránu chránila obranná věž nad ní a vznikly dvě mohutné bašty. Hrad se díky narůstání své velikosti začal členit na dolní, střední a horní část. Prostory dolního a středního hradu sloužily převážně pro hospodářské a obranné účely. Nacházely se tu ubytovací prostory pro hradní personál, zásobárny a kuchyň. V horním hradě byl hradní sál, místnosti kastelána, jídelna či klenotnice. V horním hradě se nacházela také cisterna na vodu.
Dnes hrad je známou a malebnou zříceninou. Obec Čachtice a s ní i hrad jsou známé především díky čachtické paní Alžbětě Báthoryové, která žila na zámku v Čachticích pravděpodobně od roku 1572. V roce 1610 byla obžalováná (podle některých pramenů) veřejně místním farářem Jánem Ponikenem (Ponicenius). 29. prosince téhož roku je palatynem Thurzem za přítomnosti jejich zěťů přistižena při mučení služebných a na druhý den internována na Čachtickém hradě v domácím vězení kde také 21. srpna 1614 umírá. V roce 1847 se v Čachticích na faře sešli zástupci spolku Tatrín (přední štúrovci a bernolákovci) a dohodli se na uzákonění spisovné slovenštiny.
Původně se v Čachticích pěstovalo také výborné (a proslavené) víno, úspěšné zde rovněž bylo ovocnářství. postupně převládlo především pěstování obilí.