Nejdůležitější informace: když se hovoří o pyramidách, lidé si je bezpochyby spojí se starověkým Egyptem. Musíme si ale dát pozor, neboť civilizace starého Egypta na jeho území vzkvétala a zase upadala dlouhé tisíce let, a pyramidy se stavěly jen v jednom z těcho úseků (během asi 500 let). Zapamatujme si tedy, že většina egyptských pyramid pochází z období Staré říše.
Již v archaickém období (cca. 3150–2686 př. n. l.) začali Egypťané svým faraonům stavět mastaby, hrobky ve tvaru komolého čtyřbokého jehlanu. Svým tvarem připomínaly lavici, a právě podle arabského názvu pro ni jsou pojmenovány. Postupným přidáváním dalších, menších mastab jedné nad druhou jako pater vznikly stupňovité pyramidy.
Zakladatel 3. dynastie, faraon Džoser (vládnoucí přibližně v letech 2592-2566 př. n. l., si nechal v Sakkáře, centru Staré říše, vybudovat první ze všech pyramid a k ní rozsáhlý komplex. Džoserova pyramida patří mezi turisty vyhledáváné dominanty Egypta dodnes. O výstavbu této převratné stavby se zasloužil architekt Imhotep. Nad čtvercovou mastabou byla vztyčena stupňovitá pyramida, která byla jen o málo širší než původní mastaba a byla 4 stupně vysoká. Její stěny jsou orientovány podle světových stran, což je nepochybně náboženský motiv, protože stavba měla být uvedena do souladu s kosmickým řádem. To byla charakteristická idea náboženství Heliopole, které Džoser chránil a Imhotep byl jedním z jeho veleknězů. Ačkoliv se stále objevuje myšlenka, že byla tato pyramida stavěna v několika etapách a pokaždé se změnil její plán, nic z toho, co víme o Imhotepovi nebo o Džoserovi nás nemůže přivést na myšlenku, že by se jednalo o nenápadité a váhavé tvůrce. Naopak – stupňovitá pyramida byla od počátku stupňovitá. Je však možné (a podle archeologů i zřejmé), že pyramida měla mít původně jen 4 stupně a po dokončení těchto čtyř stupňů byly přistavěny další dva stupně a tak dostala stupňovitá pyramida svoji definitivní podobu, jak ji známe dnes. V Sakkáře v následující době vzniklo úctyhodné množství dalších, podstatně menších pyramid, které se v lepším či horším stavu dochovaly dodnes.
Za vrcholné období stavby pyramid je považována vláda 4. dynastie (2613-2494 př. n. l.). V této době došlo k přechodu od stupňovité pyramidy k pravé pyramidě. Začaly se tedy stavět jehlanovité stavby s hladkými stěnami, které si každý pod slovem pyramida představí. Právě z tohoto období pocházejí ty největší a nejznámější stavby. Vybudovány byly pyramidy v Gíze (Cheopsova, Raachefova a Menkaureova), Dáhšúru a Meidumu. Poslední faraon této dynastie, Šepseskaf, žádnou pyramidu vybudovat nenechal a s nástupem 5. dynastie se preciznost a velkolepost konstrukce z mnoha důvodů značně zhoršila. Pyramidy, které v tomto období vznikly, byly podstatně menší, hůř postavené a jejich výstavba proběhla často příliš ukvapeně. Z těchto důvodů se do dnešní doby nedochovaly v tak dobrém stavu, jako jejich předchůdci. Typickou lokalitou pro 5. dynastii je Abúsír, kde zbytky těchto méně kvalitních pyramid můžeme navštívit dodnes.
S koncem 6. dynastie (okolo r. 2181 př. n. l.) skončila i doba stavby pyramid. Ve Střední říši se někteří faraoni (výhradně 12. a 13. dynastie) k této tradici navrátili, ale jejich pyramidy nebyly zdaleka tak propracované jako ty ze Staré říše, zaostávaly i materiálem (stavěly se z vepřovic, cihel z nepálené hlíny), a proto je dnes až na pár polorozpadlých výjimek už nespatříme.
