1 101 CIRKULACE Cirkulace je proces,kter lze charak- terizovat jako obh nebo rotan po- hyb proudc hmoty. 1 102 ELEKTRICK GENERTOR Genertor slou k vrob elektrick energie.Rotan energie hdele je v genertoru pemnna na energii elek- trickou.Tedy a zde probh vlastn vroba elektiny. 2 103 ELEMENTRN STICE Jsou tak nazvny stice, kter jsou dle nedliteln a podle dvjch pedstav nemaj vnitn strukturu. Sou- asn teorie vnitn strukturu a vlast- nosti tchto stic popisuje v rmci kvantov mechaniky. 1 104 ENERGIE Mra schopnosti vykonvat prci.Ener- gie me mt rznou formu, nap.: kinetick, potenciln, tepeln, ja- dern, elektrick energie. Mezinrodn jednotkou energie je JOUL. 1 105 ENERGIE jadern Je energie zaloen ve vazebnch si- lch atomovho jdra.Vytvoenm novch slabch vazeb lze pslunou st ja- dern energie uvolnit. Pi roztpen 1g U je mono zskat energii 7,9 10 J! 1 106 ENERGIE kinetick Energie kinetick je spojena s pohybem (nap. auta nebo stely).Tleso m ki- netickou energii 1 Joul jestlie v 2 kg a let rychlost 1m/s." 1 107 ENERGIE mechanick Je to souhrn nzev pro rzn typy energie pohybu a vzjemnho psoben tles ( nap.: energie kinetick, po- tenciln, atd...). 1 108 ENERGIE potenciln Tleso m tuto energii dky sv po- loze,nap. v gravitanm poli Zem. Tleso m potenciln energii 1 Joul jeslie v 1 kg a je 0,1 m nad po- vrchem zem. 64 999 ENERGIE primrn je energie ve form, jak se vyskytuje v prod (dobyt trus, devo, uhl, ropa, zemn plyn, vtr, vodn energie, prodn uran, slunen zen) 64 999 ENERGIE sekundrn je energie ve form, do kter lze pe- transformovat primrn energii tak, aby mohla bt distribuovna a uvna spotebiteli (elektrick energie, benzn). 1 109 ENERGIE tepeln Tepeln energie je spojena s pohybem (vibrac a rotac) atom nebo molekul. Tento pohyb je ovem chaotick a pe- mnit tento druh energie na jin je t ne napklad u energie kine- tick. Na zven teploty 1 g HO o 1C je zapoteb 4 Joule! 1 110 HDEL Hdel je soust turbny a elek- trickho genertoru. Ulohou hdele je penset z turbny toiv pohyb a kroutc moment (jedn se vlastn o pedn mechanick energie z turbny elektrickmu genertoru). 65 112 CHLADIC V Pebyten teplo z kondenztoru je odvdno vodou trubkami chladicho systmu. Jako chladivo se pouv tzv. technick voda. Tato voda ode- br teplo z kondenztoru a tak se nahv. Aby mohla bt znovu pou- ita, mus bt ochlazena. Ochlazen probh v chladic vi. Zde je vo- da rozstikovna sprchami a proud- c vzduch ji ochlazuje. Voda pad do baznu a odtud je erpadlem hnna zpt do kondenztoru. st vody se pi tom odpauje do ovzdu. 49 111 JADERN ELEKTRRNA Je to elektrrna, ve kter zdrojem tepla jsou jadern reakce probhajc v reaktoru. Typ jadern elektrrny je zpravidla charakterizovn typem reak- toru. 13 113 JADERN PALIVO Za jadern oznaujeme palivo, ze kte- rho se uvoluje teplo pi tzv. jader- nch reakcch. V souasn dob je v energetice vyuvanm typem jadern reakce tpen jader tkch prvk, nap. uranu. V budoucnu se zd bt perspektivn energetick vyuit ter- monuklern reakce. 1 114 KOMPENZTOR OBJEMU V primrnm okruhu je nutn z provoz- nch a bezpenostnch dvod udrovat nepetrit konstantn tlak. Tuto fun- kci zabezpeuje kompenztor objemu. 1 115 KONDENZACE Proces zmny plynnho skupenstv v ka- paln (nap.pry na vodu). 1 115 KONDENZTOR V kondenztoru je udrovn podtlak, kter je pinou pohybu pry parn- ho genertoru pes turbnu do kon- denztoru ( vakuov kondenztor). Dle zde probh zkapalnn zbyl pry vychzejc z turbny a jej dochlazen. Pebyten teplo je z kondenztoru odvdno chladic vodou potrubm do chladic ve. 1 116 PARN GENERTOR Parn genertor produkuje pru, kter slou k pohonu turbny. Pra vznik v parnm genertoru na teplch trubkch, ktermi protk voda I. okruhu. Z parn- ho genertoru pra postupuje dle na turbnu. 13 117 PRIMRN OKRUH Primrn (prvn) okruh slou k vro- b tepla, k jeho odvodu a pedn se- kundrnmu (druhmu) okruhu. Jedn se o uzaven systm, kter brn niku radioaktivity vn tohoto systmu. Primrn okruh tvo reaktor, potrubn systmy k cirkulaci vody, parogener- tor, kompenztor objemu a cirkulan erpadla. Voda prvnho okruhu je pi prchodu reaktorem vystavena silnmu radioaktiv- nimu zen a je proto radioaktivn. 1 118 PRODUKT KOROZE "Odpad" vznikajc chemickm nebo elek- trochemickm rozruenm materilu. 97 119 RADIOAKTIVN ZEN Radioaktivn zen doprovz rozpad jdra atomu. Pi pirozen radioakti- vit rozliujeme ti druhy radioaktiv- nho zen - alfa, beta a gama. 97 120 RADIOAKTIVITA Je to pirozen nebo umle navozen samovoln rozpad atomovho jdra do- provzen vyslnm radioaktivnho zen. 13 121 REAKTOR V jadernm rektoru dochz k uvolnn jadern energie a jej pemn na ener- gii tepelnou. Zdrojem energie je kon- trolovna etzov tpn reakce v ja- dernm palivu. Jadern reakce probha- jc v reaktoru jsou zrove zdrojem radioaktivnho zen. 13 122 SEKUNDRN OKRUH Sekundrn (II.) okruh slou k peno- su energie pry a jej pemn na toi- v pohyb turbny. Zkladn sti II. okruhu tvo sekun- drn st parogenertoru, potrubn systmy II. okruhu, kondenztor a er- padla. Jde opt o uzaven systm br- nc niku ppadn radioaktivity. Voda druhho okruhu nepichz do sty- ku s jadernm palivem, a proto ji nen radioaktivn. 14 123 ETZOV TPN@ REAKCE Pi roztpen jdra na dv jdra men se uvoln jet dva a ti neutrony (mal stice), kter mohou vyvolat roztpen dalho jdra. Tak vznik "etzov" reakce." 14 124 TPN REAKCE Z pvodnho jdra vznikaj dv jdra men. Takto roztpit je mon jen nkter tk jdra atom, nap. uranu nebo plutonia. 65 125 TEPLO Teplo je forma energie dan neuspo- danm pohybem atom a molekul. 1 126 TEPLOSMNN PLOCHA Plocha pes kterou dochz k vmn tepeln energie. 1 127 TURBNA V turbn se uskuteuje pemna te- peln a kinetick energie pry na ener- gii mechanickou (rotac hdele). Tur- bna je roztena parou proudc pes ni do kondenztoru (pohyb pry je vyvo- ln podtlakem v kondenztoru. st pry pednm sv energie v turbn zkapal- uje. Turbna se nachz na spolen hdeli s elektrickm genertorem - dohromady tvo tzv. turbogenertor. 32 603 TRANSURANOV PRVKY Transuranov prvky jsou prvky s vt- m jdrem ne uran, a tato velk j- dra zpsobuj, e jsou nestl. Tyto prvky tvo rozpadov ady. 65 999 ELEKTRRNY S PARNM@ CYKLEM jsou elektrrny, kde k vrob elektiny je pouvna parn turbna a vyroben teplo je nejdve pouito k tvorb p- ry. 96 999 URANOV RUDA nerosty s podstatnou pms pedevm uranu 238 (prodn uran obsahuje 99,3% U238 a 0,7% U235). Nejdleitj ura- novou rudou je uranin (smolinec) - ern, smoln leskl nerost oxidu ura- niitho. 96 999 PALIVOV CYKLUS je souhrn fz vroby elektrick ener- gie z jednoho druhu paliva od tby tohoto paliva po vrobu elektrick energie a likvidaci vzniklch produkt (uheln, ropn, plynov, jadern....). 96 999 LIKVIDACE ZAZEN je jeho rozebrn a uveden zabran plochy do stavu blcmu se co nejvce pvodnmu. 65 999 ELEKTRICK ENERGIE je energie ve form elektiny. 72 999 WATT (W) je jednotkou vkonu a vyjaduje mno- stv prce za sekundu (J/s). 72 999 GWe (GIGAWATT@ ELEKTRICK) vkon v GW (10**9 W) elektrrny pro vyrobenou elektrickou energii. 64 999 GWt (GIGAWATT@ TEPELN) vkon v GW (10**9 W) elektrrny pro vyrobenou tepelnou energii. Tato ener- gie je dle transformovna na elektric- kou energii s uritou tepelnou in- nost. Proto je vkon elektrrny v GWe vdy men o odpadn teplo a ztrty. 96 999 Bq je jednotkou aktivity radinuklidu. 96 999 ODPAD je nevyuvan, nebo nevyuiteln ve- dlej produkt vroby pi vrob mate- ril nebo energie. Nkter odpady lze vyut jako tzv. druhotnou surovinu. 64 999 TEPELN INNOST je innost tepelnho cyklu elektrrny. Vyjaduje pomr vyuit tepeln energie (peveden na elektinu) k vyprodukova- n tepeln energii. 64 999 KRYPTON Kr 88,85,85m je vzcn plyn vznikajc pi tpen uranovch jader jako tpn produkt. Me unikat netsnostmi v pa- livovch lncch do primrnho okruhu. Vzcn plyny, pro jejich neschopnost reagovat s jinmi ltkami, je obtn zadret. Plyny prochzej systmem na pravu radioaktivnch plyn, kde jsou zadrovny a zpomaluje se jejich pr- chod systmem. Pi vypoutn do ven- tilace je pevn st tchto plyn oddlena, nebo se ji rozpadla. 64 999 XENON je vzcn plyn vznikajc pi tpen a rozpadu tpnch produkt. Nejvznam- nj je Xe133 s poloasem rozpadu 5,27dn, piem produktem rozpadu je cesium. Xenon me unikat netsnostmi v palivovch lncch do primrnho okruhu. Plyn je zpracovvn v systmu na pravu radioaktivnch prvk a zadr- en do doby ne se rozpadne. 66 999 TRITIUM H3, vznik pi tpnch reakcch v reaktorovm palivu, pi neutronovch reakcch s rznmi izotopy chladiva. Vtina tritia se pemuje na tzv. tritiovou vodu HTO a stv se soust normlnho kolobhu vody. Tritium vzni- k v prod psobenm kosmickho ze- n. 66 999 UHLK C14 se vytv v lehkovodnch reakto- rech reakcemi (n,alfa) s kyslkem 17, ptomnm v palivu a modertoru, reak- cemi (n,proton) a duskem 14. Tento prvek vznik neustle i v prod reak- cemi kosmickho zen v atmosfe. Je ptomen v kadm ivm organismu a slou proto pro tzv. uhlkov dato- vn st organism. Protoe uhlk je zkladn stavebn prvek ivch organis- m zpsobuje pedevm vnitn ozen. 66 999 BERILIUM Be7 vznik v prod psobenm kosmic- kho zen. 66 999 URAN je pirozen radioaktivn prvek o nko- lika izotopech pouvajc se jako pa- livo v jadernch reaktorech. Pirozen uran v prod se skld z 99,3% U238 a 0,7% U235. 66 999 U238 je izotop uranu, je je mono tpit tzv. rychlmi neutrony. Po zchytu po- malejho neutronu jdrem tohoto izo- topu se U238 pemn na plutonium PU239, kter je ji tpiteln pomal- mi, tzv. tepelnmi neutrony. 66 999 U235 je izotop uranu tpiteln tepelnmi neutrony. Je hlavn vyuitelnou slokou paliva v tlakovodnch reaktorech (zalo- ench na tpen tepelnmi neutrony). Proto se mus prodn uran pro vyuit v tchto reaktorech obohacovat na obsah cca 3% U235. 98 999 RADON Rn222 se vyskytuje v prod spolu s radiem Ra226 z nho vznik alfa rozpa- dem. Poloas rozpadu je 3,82 dne a vznikl produkt je polonium Po218. Pro- toe je to plyn a rozpad se rovn alfa rozpadem, je nebezpen pi nad- chn, zpsobujcm vnitn ozen organismu. 66 999 RADIUM je pirozen radioaktivn prvek, je vznik v prod pedevm alfa rozpa- dem thoria a je soust uranov, akti- niov i thoriov ady. Alfa rozpadem vznik plynn radioaktivn plyn radon. Nejastj je Ra226 z uranov ady. 66 999 THORIUM je pirozen radioaktivn prvek, jeho izotop Th232 me po konverzi na U233 slouit k vrob paliva pro jadern reaktory. 66 999 DRASLK je jeden ze stavebnch prvk organismu. V buce ovlivuje osmotick tlak, uru- je aktivitu svaloviny zejmna srden. Radioativn draslk K40 vyskytujc se v prod zpsobuje tedy pedevm vnitn ozen. 66 999 JD (I131). Cel ada izotop jdu vznik v reaktorech pi tpen a rozpadech jinch produkt. Z hlediska vlivu na ivotn prosted se nejvt pozornost vnuje I131 s poloasem rozpadu 8 dn. I129 s poloasem rozpadu 16 milin let nebyl v okol jadernch reaktor zjitn. 96 999 RADIOAKTIVN PRVEK je nestabiln prvek, kter se bez vnj- ch zsah zmn (rozpadne) na jin prvek vyzenm sti hmoty ve form stice nebo zen. Vznikne tak nov prvek, kter je bu rovn radioaktiv- n, nebo je ji stabiln (bez vnjch zsah nemnn). 98 999 PIROZEN RADIO-@AKTIVITA je pirozen rozpad jader nkterch prvk doprovzen vyslnm zen alfa, beta nebo gama. Je-li produkt rozpadu radioaktivn vznikaj rozpadov ady. 98 999 UML RADIO-@ AKTIVITA je rozpad prvku vyvolan umlm ped- nm energie jdru prvku tak, e se ten- to prvek stane nestabilnm a rozpadne se s vyslnm zen alfa, beta nebo gama. Je-li produkt rozpadu radioaktiv- n, vznik rozpadov ada. 98 999 AKTIVITA charakterizuje rychlost rozpadu prvku. Vyjaduje se v potech rozpad za aso- vou jednotku. Jednotkou je becquerel (Bq). 96 706 POLOAS ROZPADU poloas rozpadu je doba za kterou se polovina z ptomnch prvk zmn (rozpadne). 32 999 KONCEPCE VCE@ BARIR rozum se j vzn radioaktivnch ma- teril ve vhodn matrici, uzaven v korozn odolnm materilu (kontejne- ru). Kontejner sm je obvykle obklopen tm nepropustnou vpln, nap. plas- tickmi jly, a uloen v uloiti na- chzejcm se v mlo propustn hornin v hloubkch stovek metr. 32 999 TRANSURANOV PRVKY jsou prvky s vtm jdrem ne uran, a tato velk jdra zpsobuj, e jsou nestl. Tyto prvky tvo tzv. rozpado- v ady. 32 999 ROZPADOV ADA je nsledn posloupnost radioaktivnch prvk. - tzn., e z jednoho radioaktiv- nho prvku rozpadem vznik dal radio- aktivn prvek a ada kon stabilnm prvkem a po nkolika nslednch rozpa- dech (nejznmj jsou uranov, aktini- ov, thoriov). 32 999 RADIOAKTIVN@ ODPAD (RAO) odpad v pevnm, kapalnm nebo plynnm skupenstv, kter vznik pi provozu jadernch zazen, pi tb a prav radioaktivnch surovin nebo uvn zdroj ionizujcho zen a obsahuje radionuklidy nebo je jimi zneitn v takov me, e neme bt pmo uve- den do ivotnho prosted. (Materil, ve kterm jsou obsaeny radionuklidy v mnostv nepesahujcm limity stano- ven zvltnmi pedpisy, nen povao- vn za radioaktivn odpad a me bt odstrann jako neradioaktivn). 32 999 NZKOAKTIVN ODPAD radioaktivn odpad, obsahujc v malm mnostv radionuklidy s krtkm polo- asem rozpadu (nad 3O rok), ve kterm mohou bt obsaeny radionuklidy s dlou- hm poloasem rozpadu a alfa nuklidy pouze v mnostv, nepesahujcm limity stanoven zvltnmi pedpisy. (Pi ma- nipulaci a peprav nevyaduje stnn a me bt trvale uloen v uloiti povrchovho typu). 32 999 STEDNAKTIVN@ ODPAD radioaktivn odpad, kter neme bt zaazen do kategorie nzko nebo vysoce aktivnho odpadu, obsahujc rzn mnostv radionuklid s dlouhm polo- asem rozpadu. (Pi manipulaci a pe- prav je nutn stnn, ale uvolovan teplo je mal. Odpady vyaduj trval uloen v hlubinnm geologickm uloi- ti, v nkterch ppadech je mon pou- it loit povrchovho typu). 32 999 VYSOCEAKTIVN@ ODPAD radioaktivn odpad, obsahujc zejmna vechny tpn produkty a st aktinid z chemickho pepracovn vyhoelho paliva, nebo vyhoel jadern palivo pokud je prohleno za odpad. (Uvoluje znan mnostv tepla a vyaduje chla- zen a stnn. Trval uloen je mon pouze v hlubinnm geologickm uloi- ti). 32 999 DOASN RADIO-@ AKTIVN ODPAD radioaktivn odpad obsahujc pouze radionuklidy velmi krtkho poloasu rozpadu (obvykle T nad 6O dn). Je skladovn na pracoviti s radioaktivn- mi ltkami po dobu, ne aktivita po- klesne pod ppustnou mez, stanovenou zvltnmi pedpisy (obvykle lO polo- as rozpadu ptomnho radionuklidu) a po tto dob me bt odstrann jako neradioaktivn odpad. 32 999 RAO S PRODNMI@ RADIONUKLIDY radioaktivn odpad obsahujc pevn mal mnostv prodnch radionuklid Ra nebo U nebo star Ra zie. (Je ukldn v centrlnm podzemnm uloi- ti, vzniklm pi tb uranov rudy). 32 999 RAO S UMLMI@ RADIONUKLIDY radioaktivn odpad obsahujc uml radionuklidy, u kterho obsah pirozench radionuklid nepesahuje pirozen pozad 32 999 PLYNN RADIO-@ AKTIVN ODPAD odpad vznikajc pi provozu jadernho reaktoru a obsahujc zejmna radionu- klidy inertnch plyn a jodu s krtkm poloasem rozpadu. (Pi zadren v istcm systmu dojde k rozpadu vti- ny radionuklid a po vyitn na aero- solovch a aktivnch filtrech je vzduch vypoutn ventilanm systmem. P- pustn koncentrace radionuklid ve vy- poutnm vzduchu jsou stanoveny zvltnmi pedpisy). 32 999 KAPALN RADIO-@ AKTIVN ODPAD radioaktivn odpadn voda obsahujc ped vyitnm mal mnostv tpnch a aktivanch produkt. (ist se na odparce nebo ionexech a je vtinou znovu vyuita. Vypoutny jsou pouze triciov vody. Ppustn koncentrace radionuklid ve vypoutnch vodch jsou stanoveny zvltnmi pedpisy). 32 999 PEVN RADIOAKTIVN@ ODPAD radioaktivn odpad z kontrolovanho psma, tdn na spaliteln, lisova- teln a nelisovateln. (Pevn st je nzko aktivn odpad). 32 999 ULOIT RADIO-@ AKTIVNCH ODPAD zazen nebo msto pro skladovn a trval uloen radioaktivnch odpad bez zmru jejich optovnho vyjmut, kter zabezpeuje izolaci odpad od i- votnho prosted pomoc vcebariro- vho systmu. (Podle umstn me bt povrchov, v podzemnch dutinch nebo v hlubinnch geologickch tvarech. Po ukonen provozu a uzaven je nutn institucionln kontrola). 32 999 POVRCHOV ULOIT uloit slouc k trvalmu uloen nzko aktivnch odpad s krtkm polo- asem rozpadu (do 3O let) na zemskm povrchu. (Ochrann stavebn bariry obvykle zahrnuj betonov ndre s izo- lac proti pronikn srkovch a spod- nch vod. Doba izolace odpad od ivot- nho prosted je nutn v rozsahu 3OO a 5OO rok). 32 999 ULOIT V PODZEM-@ NCH DUTINCH uloit slouc k trvalmu uloen nzko a stedn aktivnch odpad s krtkm i dlouhm poloasem rozpadu nebo s pirozenmi radionuklidy v pod- zemnch dutinch v mal hloubce (vyt- en dln dra). (Hlavn izolan ba- rira je tvoena okolnm geologickm prostedm). 32 999 HLUBINN GEOLOGICK@ ULOIT uloit slouc k trvalmu uloen vysoce aktivnch a stedn aktivnch odpad s dlouhm poloasem rozpadu nebo pmo vyhoelho jadernho paliva v prostorech vybudovanch pro tento el ve zvl vybranch geologickch tvarech. 32 999 BARIRA (u odpad) prostedek zpomalujc nebo zabraujc migraci radionuklid z odpad nebo z uloit do jeho okol. V ppad geo- logickch loi jsou pouity technic- k bariry vytvoen lovkem (forma odpad, kontejner, vpl mezi kontejne- rem a okoln horninou a stavebn bari- ry) a prodn bariry pedstavovan lon horninou a okoln geologickou formac. 16 999 BARIRA (U JADERN@ ELEKTRRNY) prostedek zabraujc niku radioak- tivnch tpnch ltek z paliva do i- votnho prosted. Barirami u elektrr- ny typu VVER jsou palivov lnek, her- metick primrn okruh a tzv. kontej- ment. 16 999 BEZPENOSTN@ SYSTMY U JE Pro ppad selhn nkterho z prvk elektrrny se vytv v JE systmy hro- madn pekek tak, aby ppadn poru- cha nepela v nehodu i havrii. Tyto systmy rozdlujeme na pasivn a aktivn. 16 999 PASIVN BEZPENOST-@ N SYSTMY Pasivn bezpenostn systmy se vyznau- j tm, e je nen nutn spoutt a ovldat pomoc dicho signlu - jsou stle funkn. Spluj pevn krit- rium jednoduchosti (a tedy velk spole- hlivosti) a lze je pomrn snadno udr- ovat. Jedn se jednak o soustavu barir, sy- stm zalit aktivn zny a tzv. barbo- t. 16 999 AKTIVN BEZPENOST-@ N SYSTMY Na rozdl od pasivnch systm potebu- j k uveden do funkce dic signl. Jsou podstatn sloitj a vyaduj n- ronou kontrolu a drbu. Signl dost- vaj od automatickho systmu zen, kam informace dospje ze soustavy idel a midel. Vyuvaj obvykle vce nez- vislch zdroj informace. Typickmi pklady aktivnch bezpe- nostnch systm jsou zazen pro od- staven reaktoru pomoc zasunut regu- lanch ty a dle systm pro dochla- zovn aktivn zny a sprchov systm. 16 999 KONTEJMENT Ochrann obal ze elezobetonu kolem primrnho okruhu. Kontejment zabra- uje "volnmu" en radioaktivnch ltek do okol pi havrich s poko- zenm primrnho okruhu. 2 999 ABSORBR Materil inn pohlcujc neutrony. V praxi se nejastji pouv bor a cadmium. 2 999 ATOM a) Filosoficky V eck materialistick filosofii je atom takov stice jsoucna, kter pi dlen jsoucna je sama ji dle ned- liteln a kter se spolu s ostatnmi atomy pohybuje v przdnm prostoru. b) FYZIKLN Atom je nejmen st chemickho prvku, kter je schopn vstoupit do chemick reakce. Atom se skld z malho jdra a elektronovho obalu. Jdro atomu je tvoeno protony a neutrony. 2 999 ATOMOV SLO Z Atomov slo je poadov slo v periodick soustav prvk. Udv poet proton v jde atomu. Nap. pro uran je Z = 92, tedy jdro uranu obsahuje 92 proton. 2 999 ELEKTRON Slovo pochz z ecka (jantar). U jantaru byli prvn pozorovny el. vlastnosti. Proto elementrn stice nesouc jednotkov zporn elektrick nboj byla pojmenovna elektron. Elektrony se vyskytuj v tzv. elektro- novm obalu, kter obklopuje jdro atomu. Poet elektron v obalu je u elektricky neutrlnho atomu roven potu proton v jde. Nap. uran obsahuje v jde 92 proton. V obalu neutrlnho atomu bude 92 elektron. 2 999 ELEKTRONOV OBAL Elektronov obal obklopuje jdro atomu. Protoe elektrony,kter ho tvo jsou velmi lehk, nem na hmotnost atomu prakticky dn vliv. Elektricky neutrln atom obsahuje v obalu tolik elektron, kolik je proton v jde atomu. 2 999 eV - ELEKTRONVOLT Elektronvolt je jednotka energie v atomov fyzice. Podle definice: 1 eV je energie udlen elementrnmu nboji potencilnm rozdlem 1V. 2 999 HMOTNOSTN SLO A Hmotnostn slo A udv poet nukleon v jde. Nap.: C, U Uhlk obsahuje v jde 12 nukleon, uran 238. 2 999 IZOTOP Izotopy jsou nazvny atomy se stejnm potem proton. 2 999 JDRO ATOMU Jdro atomu je velmi mal ve srovnn s celm atomem. Pesto je v nm soustedna tm cel hmotnost atomu. Protony jsou toti piblin 1836 krt a neutrony 1838 krt t ne elektrony, kter tvo obal. Hmotnost jdra je dna soutem hmotnost proton a neutron, kter ho tvo. Poet tchto stic nazvme hmotnostn slo. Jdro je elektricky kladn nabito, protoe protony nesou kladn elektrick nboj. 2 999 MODERTOR Materil inn zpomalujc neutrony. Nejlpe neutrony zpomaluj prvky jejich velikost jdra je srovnateln s velikost neutronu - tedy lehk jdra. Vbornm modertorem je vodk a tedy i voda, protoe v jedn molekule vody jsou obsaeny 2 atomy vodku. 2 999 MULTIPLIKAN@ KOEFICIENT k Multiplikan koeficient je definovn jako pomr potu neutron jedn generace k potu neutron pedchzejc generace. Uruje zkladn stavy tpn reakce: K<1 Stav podkritick, poet tpen se zmenuje K = 1 Stav kritick,poet tpen je konstantn K>1 Stav nadkritick, poet tpen narst 2 999 NEUTRON Neutron je elektricky neutrln elementrn stice. Je 1838 krt t ne elektron. Neutrony spolen s protony tvo jdro atomu. Poet neutron v jde zjistme: N = A - Z 2 999 NUKLEON Nukleony je spolen nzev pro neutrony a protony. Poet nukleon v jde udv tzv. hmotnostn slo A. 2 999 PROTON Proton je elementrn stice s kladnm elektrickm jednotkovm nbojem. stice je 1836 krt t ne elektron.Poet proton v jde udv atomov slo Z. Nap.: U jdro uranu obsahuje 92 proton, Z = 92. 2 999 RYCHL NEUTRON Neutron ovldajc, z hlediska atomov fyziky, znanou kinetickou energi (dov nkolik MeV). 2 999 RYCHL REAKTOR Typ reaktoru, ve kterm tpen jader paliva vyvolvaj pedevm tzv. rychl neutrony. V tchto reaktorech se jako palivo uplatuje i prodn izotop uranu 238. Pravdpodobnost roztpit tento izotop neutronem o nzk energii je velmi mal. 2 999 TEPELN NEUTRON Zpomalen neutron s malou kinetickou energi. Zpomalovn neutronu z rychlho na tepeln probh nrazy neutronu do jader. Pi tchto srkch neutron ped jdru vdy st sv energie a tak se zpomaluje. Nejvt mnostv energie ped neutron jdru srovnatelnho rozmru. Proto velmi inn zpomaluje neutrony voda (vodk). Materily,kter inn zpomaluj neutrony nazvme modertor. 2 999 TEPELN REAKTOR Typ reaktoru, ve kterm tpen jader paliva vyvolvaj pedevm tzv. tepeln neutrony (tj. neutrony o nzk kinetick energii). K tomuto typu reaktor pat i reaktory typu VVER rozen v SFR. 2 999 VAZEBN ENERGIE Je to energie, kterou musme vynaloit na to, abychom jdro rozdlili na jednotliv nukleony. 4 999 ABSORBN TYE Jsou zhotoveny z materilu, kter absorbuje (pohlcuje) neutrony. Pohlcenm neutron dochz ke zmenen nebo zastaven etzov tpn reakce. Mezi nejrozenj absorbry pat br a cadmium. 12 999 AKTIVN ZNA Je to oblast reaktoru ve kter probh proces tpen jader paliva. V tto oblasti dochz pi tpen jader paliva k uvolnn jadern energie. Konstrukn een aktivn zny ovliuje vbr paliva, chladiva a u pomalch reaktor vbr modertoru. 4 999 DO - TK VODA (Deuterium) M vborn moderujc vlastnosti a jen velmi slab pohlcuje neutrony. Podobn jako u grafitu je mono u tk vody za uritch podmnek pout jako palivo prodn uran. 12 999 KONSTRUKCE REAKTORU Reaktor me bt konstrukn uspodn dvma zkladnmi zpsoby: 1) v tlakov ndob 2) v jednotlivch tlakovch trubkch. Vliv na vbr konstruknho een m pomr paliva a modertoru. Je-li objem paliva piblin srovnateln s objemem modertoru, je mon vytvoit kompakt- n aktivn znu. Tehdy je dna pednost tlakov ndob. Je-li objem modertoru mnohonsobn vy, je vhodnj konstrukn uspodat reaktor do jednotlivch tlakovch trubek. 4 999 OBOHACEN PALIVO Je tak nazvno palivo s vtm ne prodnm (0,71%) obsahem izotopu 235U. Podle stupn obohacen rozliujeme: - slab obohacen palivo (1-5%); - siln obohacen palivo (10-90%). V jadernch reaktorech typu VVER se pouv slab obohacen palivo. 12 999 PALIVO Podle chemick vazby tpnho materilu me bt palivo: karbid, kov, fluorid, kyslink, nitrid, silicid. Podle obsahu U-235 rozliujeme palivo na prodn (0,71%), slab obohacen (1-5%) a siln obohacen (1090%). Geometrick forma paliva je rznorod, nap.: palivov tabletky narovnan do teplovydlujcch element (ty), nebo kuliky. 12 999 POMAL REAKTOR tpen jader paliva u tohoto typu reaktoru zpsobuj zpomalen neutrony. Aktivn zna tchto reaktor je tvoena palivem, modertorem a chladivem. Palivo je podle typu pouitho modertoru bu slab obohacen (modertor lehk voda), nebo neobohacen (modertor tk voda nebo uhlk). Reaktory chlazen a moderovan lehkou vodou pedstavuj dnes svtov standart s bohatmi provoznmi zkuenostmi. K tomuto typu pat i typ VVER, pouvan u ns. 8 999 VVER Jadern elektrrny pouvaj tento druh jadernho reaktoru. Z hlediska energie neutron vyvolvajcch tpen paliva se jedn o tepeln reaktor. Modertorem a chladivem je voda udrovan v kapalnm skupenstv vysokm tlakem. Proto tento typ nazvme rovn "tlakovodn". Konstrukce reaktoru je podobn reaktoru PWR. 8 999 PWR iroce rozen typ reaktoru pedstavujc dnes standard jadern energetiky. Stejn jako u reaktoru VVER je energie neutron vyvolvajcch dlen tepeln. Modertorem a chladivem je rovn voda pod tlakem. 8 999 BWR U typu BWR dochz k vrob pry pmo v reaktoru. Od tohoto kroku se oekvalo zmenen poizovacch nklad, ale provoz elektrren ukzal, e vrazn ekonomick pednosti nem. Jako chladivo je pouita paro-vodn sms, modertor voda. 8 999 BWGR - RBMK Tento typ reaktoru byl vyvinut v bvalm SSSR. Pestoe ji ped ernobylskou havri zpadn odbornci upozorovali na mnoh nedostatky tohoto typu, teprve a havrie sama znamenala pehodnocen perspektiv jeho dalho rozvoje. Reaktor je chlazen paro-vodn sms a moderovn grafitem. Vnm nedostatkem je t regulovatelnost pechodnch proces a plin rozvtvenost potrubnho systmu. 8 999 SUPER FENIX Dlen jader paliva vyvolvaj pedevm neutrony o vysok energii - modertor tedy chyb. Jako chladivo je nejastji pouvn sodk. Vzhledem k monosti "narstn" paliva v aktivn zn a k vysok innosti je tento typ povaovn za perspektivn. V bvalm SSSR je tento typ oznaovn BN. 8 999 MSBR Do reaktoru vstupuje roztaven sl fluorid, obsahujcch uran a tho- rium. V aktivn zn roztaven sl pro- chz grafitovmi bloky. Zde je dostatek tepelnch neutron schopnch vyvolat tpen jader U a Th. tpenm jader se roztaven sl naheje. tpn reakce mimo akt. znu probhat neme, protoe dostatek tepelnch neutron je jen v kanlech grafitovch blok aktivn zny. Nevhodou takovto konstrukce je sloi- t technologie a nutnost vhevu prvn- ho a druhho okruhu na vysok teploty. 8 999 REAKTORY CHLAZEN@ PLYNY Jedn se o perspektivn typ jadernho reaktoru. Velkou vhodou je monost vmny paliva za provozu, jehnoduch systm regulace a vysok innost.