Dnes ráno se na budově školy objevila tibetská vlajka. Jde o aktivitu části studentů, kterou - dle mých informací - schválil ředitel školy. S touto aktivitou nebylo seznámeno ani rozšířené vedení ani pedagogové, neměli jsme tudíž možnost se k ní vyjádřit. Myslím, že tuto možnost neměli ani všichni studenti.
Neberu nikomu jeho názor, ale s umístěním této vlajky na budovu školy vyjadřuji důrazný nesouhlas. Jsme státní školou a měli bychom ctít vyjádření nejvyšších státních představitelů a oficiální stanovisko ministerstva zahraničí k otázce jednotné Číny. Jestliže má někdo jiný názor, existuje mnoho jiných akcí mimo školu, kde jej může projevit.
Můj názor není oficiálním názorem školy, ale považoval jsem za svou povinnost jej zde uvést, aby veřejnost byla úplně informována.
RNDr. František Staněk, CSc.
Komentáře
Dva mniši se dohadovali o vlajce na střeše chrámu, která se třepotala ve větru. Jeden řekl: „Vlajka se pohybuje.“ Druhý řekl: „To vítr se pohybuje.“ A tak se neustále hádali a nemohli se shodnout. Šestý patriarcha Cuej-neng řekl: „Není to ani vítr, ani vlajka, co se pohybuje; je to vaše mysl, která se pohybuje.“ Oba mniši strnuli hrůzou.
Vážený Jurko, vážená Kerol (neberte to, prosím, jako formální úvod nebo dokonce sarkasmus - berte to jako prosté konstatování mého vztahu k vám),
dovolte mi, abych zde několik věcí vysvětlil, protože, soudě podle vašich reakcí, to je třeba.
Předně mě moc mrzí, že se vás můj příspěvek (respektive jeho poslední věta) dotkl či že vás dokonce rozčílil. To nebylo záměrem.
Ano, můj poslední odstaveček se doopravdy týkal projektu Students for Haiti 2016. Netřeba se tu nějak vymlouvat či překrucovat slova již vyřčená (byť v mírném afektu). Oba jste také správně pochopili, že byl především reakcí na příspěvek p.p. Vondráčkové.
A tedy - jakákoliv humanitární akce je v mých očích bezpochyby chvályhodná, Haiti z toho nevyjímaje!!! Dělali jste prostě DOBROU VĚC!!! A co víc - v průběhu sbírky jsem byl nadšen její rozsáhlostí a zdravou angažovaností. Dokonce mi nevadila ani někdy trochu kontroverzní sociální agrese při samotném vybírání příspěvků, protože souhlasím s Kerol, že "tichou variantou" byste velkého výsledku asi sotva dosáhli. A když jsem si navrch ještě pochutnal na fantastických zákuscích, které jste ve svém vlastním volnu a z vlastních surovin pekly(i), byl jsem celou akcí doslova unešen. Toto nadšení ale velmi výrazně povadlo po příspěvku vaší p.p.třídní v této diskuzi, který nejenže úplně shodil morálně čistou akci (tak jí stále vnímám) vyvěšení tibetské vlajky a dehonestoval její aktéry, ale z vaší altruistické aktivity udělal očima externího pozorovatele "hlasitě a navíc nevhodně prezentovaný humanismus". A protože akce má takovou tvář, jakou ji vtiskne její hlavní protagonista, nedokázal jsem to vnímat jinak. Tím, že jste se ale oba svorně od tohoto příspěvku distancovali, se mé nazírání tohoto projektu posunulo...
Pro Helenu : Stejně jako Gabča si myslím, že by bylo jistě báječné nějaké tibetské babičce přilepšit finančním darem ke snídani o jeden Ša Baglep či přiložit za vybraný příspěvek na talíř těžce pracujícímu rolníkovi několik jačích Momo navíc. Vyvěšení vlajky šlo ale podle mého názoru ještě o kus dál. Řečeno klinickou řečí - nesnažilo se odstranit symptomy, snažilo se odstranit samotnou nemoc, tedy důvod, proč symptomy vlastně vznikly. Podílet se vší silou na vysoušení kaluží v zatékajícím domě je jistě chvályhodné, ale není přeci jen lepší pokusit se opravit střechu?!?
Komentář přímo pro Puník Reichel;
Dokonalé, děkuji.
Hezký den,
jako absolvent rád dodnes vzpomínám na léta na škole a chlubím se zážitky a zkušenostmi, jež mi přinesla. Právě toto vzpomínání mne zavedlo po čase opět na stránky školy, kde jsem nalezl tuto debatu. A byl jsem poněkud zaskočen, když jsem si povšiml po pravé straně také zprávy o tom, že předmětná vlajka byla odcizena.
Položme si základní otázku, co vlastně tibetská vlajka představuje a proč je kontroverzní ? Tibetská vlajka nereprezentuje Tibet, protože Tibetská autonomní oblast je součástí jednotné Číny, což uznává naše vláda ale i mnoho dalších a i dalajláma. (V souvislosti s politikou jedné Číny mne více znepokojuje postoj naší vlády k Čínské republice, také známé jako Tchaj-wan.) ČLR tibetskou vlajku zakázala a TAO žádnou oficiální vlajku nemá.
Dříve tedy tato vlajka byla vnímána jako symbol separatistických snah, ale od této myšlenky se již tibetští vůdci distancovali. Současné požadavky Tibeťanů v exilu jsou jiné, Tibetská AUTONOMNÍ oblast má chránit tradice a kulturu Tibeťanů, namísto toho jsou významné posty obsazovány zvenku etnickými Číňany a obyvatelstvo je metodou cukru a biče počínšťováno.
Takže co vlajka symbolizuje tak strašného, že musí být zakázána a vyvolává u nás takové emoce?
Je to další Charta 77, nedemokratická vláda, která se pokrytecky formálně zavázala k dodržování lidských práv a svobod a tento závazek kontinuálně a cíleně porušuje.
Souhlasím s tím, že politika na školu nepatří, to je součástí pravidel akademických svobod, ale je tohle politika nebo morálka? A patří morálka na školy?
David Fereš
absolvent 2011
Dovolím si zde prezentovat svůj soukromý názor, jako nezúčastněný rodič a pozorovatel. Omluvte prosím mé pravopisné chyby.
1) Vyvěšení vlajky Tibetu nevnímám primárně v české společnosti jako boj za záchranu Tibetu, ale jako symbol odporu, proti "establishmentu".
Pokud nám náš hluboce nereprezentativní prezident otáčí dynamiku státu zpět směrem k Východu, k východnímu pojetí lidských práv a občanské angažovanosti, pak jsem rád, že GVP má odvahu mít vlastní názor, byť možná nebyl vnitřně dostatečně vykomunikovaný.
On totiž vlastní názor je diktaturám věc nepohodlná a mnohdy fatální, což lze průběžně dokladovat v Rusku chováním "establishmentu" vůči nezávislým novinářům a opozici. Stejně tak v Číně, která si, na rozdíl od Ruska, k demokracii "ani nečuchla".
Nebudu soudit Čínu za její kreativní výklad pojmu "lidská práva", protože cynicky umím najít důvody, proč demokracie v Číně nemůže fungovat. Čína totiž, stejně jako ČR, není na demokracii připravená, na rozdíl od ostatních silových režimů, k demokracii nevede cesta přes revoluci, ale přes evoluci.
2) Největší slabinou demokracie, je demokracie samotná.
Vidíme to dnes kolem sebe, přímo v naší společnosti: pokud je někdo politicky korektní a snaží se o kompromisní řešení, je upozaděn politicky nekorektním chováním a hulvátsvím na hraně vulgarity:
- Pokud s prezidentem někdo nesouhlasí, je prohlášen za člena pražské lumpenkavárny, ať už tento termín znamená cokoliv.
- Pokud chce národ oslavit svátek 17. listopadu, je vytlačen prezidentským chováním "na své místo, kam patří", tedy za plot a ochranku. Z místa, které z filozofické podstaty věci patří "všem", nikoliv jenom někomu.
- Stejně tak, pokud někdo šíří strach z uprchlíků, xenofobii a více, či méně racionální strach(y), je mu věnováno daleko více mediálního a veřejného prostoru, než uskupením umírněným.
Jinými slovy, fungování demokracie vyžaduje kultivované a sebereflexní chování VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH. Pokud jeden z účastníků toto nerespektuje, má automaticky výhodu, lhostejno jestli je to militantní islamista, nebo militantní islamofob.
Z mého pohledu tak prezident republiky otáčí společnost zpět do pocitu, že se "o ně někdo tam nahoře postará" (nepostará, pokud se o sebe nepostarají sami). Že je nevhodné vyjadřovat nesouhlasný nebo odlišný názor (viz úvodní příspěvek p. Staňka, viz prakticky jakákoliv reakce prezidenta republiky a jeho mluvčího na opoziční názory). Že porušování lidských práv je podřazeno ekonomickým zájmům země (to, nechť si laskavě rozhodnou obyvatelé této země).
Prezident také stanovil vulgaritu jako akceptovaný modus operandi, stejně jako nerespektování pravidel místních (popelníček by nebyl?), národních, nebo mezinárodních.
Prezident neguje prakticky vše, čeho jsme od roku 1989 dosáhli, devalvuje úctu a hodnotu svého úřadu a všemožně tlumí občanskou společnost a angažovanost. Je to hulvát a lhář, je to patologicky narušená osobnost, neschopná omluvy, sebereflexe nebo sebekorekce.
3) Vyvěšení tibetské vlajky tak vnímám především v kontextu symbolickém. Je to symbol "lumpenkavárny", že ne všichni v tomto státě jsou ovce, ne všichni zapomněli na nesvobodu, která tu 40 let vládla, ne všichni jsme ochotní obětovat vlastní dobré svědomí, abychom měli dobré bydlo. Nezapomněli jsme, na svazácké "úhybné manévry" typu "když chcete pomoci, tak vyberte peníze na pomoc Tibetu". Tady nejde o POMOC Tibetu. Tady jde o SOLIDARITU s Tibetem, o Tibet jako symbol.
Ne. Nebudeme pouze tiše a neviditelně podporovat odpor vůči autokratickým a komunistickým režimům - pokud totiž zůstaneme politicky korektní, překřičíte nás. A toho bohdá nebude.
4) Nelze mlčet, tak občanská společnost nefunguje.
Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem – nebyl jsem přece komunista.
Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem – nebyl jsem přece sociální demokrat.
Když přišli pro odboráře, mlčel jsem – nebyl jsem přece odborář.
Když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by se mohl ozvat.
Martin Niemöller (https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Niem%C3%B6ller" >https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Niem%C3%B6ller)
Zamyslete se každý na dvě minuty nad hloubkou tohoto citátu.
5) Na rozdíl od autokratických státních zřízení, kde za vás rozhoduje "vyšší autorita", která určuje co je správné a žádoucí, se v demokratické společnosti musí rozhodovat každý sám za sebe.
Demokracie je vláda lidu. Náš lid od roku 1989 ztrácí chuť vládnout, zoufalé volební účasti jsou toho důkazem. Každý jednotlivec by měl disponovat kritickým myšlením, tvořit si vlastní názor a tento umět prezentovat. Nikoliv slepě, ale s ohledem na protinázory. Nejvyšší formou nesouhlasu pak je "shodneme se, že se na ničem neshodneme". Ovšem náš národ za nejvyšší formu nesouhlasu bere "kašlu na to, stejně to neovlivním, je to jedno".
GVP jako škola, ať už státní nebo soukromá, má studentům rozšiřovat obzory a připravovat je na "život". A to nejenom sedmi tunami vědomostí, z nichž v praktickém životě použijí tři kila, tak říkajíc. Podle mého má své žáky:
- Naučit se učit.
- Naučit se diskutovat.
- Naučit se kritickému myšlení.
- Naučit se s pokorou vzývat autority a ověřovat platné teze.
6) Vyvěšením Tibetské vlajky tedy GVP v mých očích ukázalo, že není otupělé a apatické vůči dění na naší politické scéně, že je schopno formulovat a deklarovat nesouhlasný postoj.
Zároveň ukázalo, že existují prokazatelné rezervy ve vnitřní komunikaci, které se ale dají zlepšit.
Také ve zdejší diskuzi GVP ukázalo, že existují pedagogové jako p. Staněk, s jejichž názory sice nesouhlasím, ale formulují je jasně, srozumitelně a jakkoliv je mi to nepříjemné - věcně a střízlivě.
Takovýchto oponentů je třeba si vážit, protože vám ukážou vaše podstatné chyby. Chyby, které pokud napravíte, budete lepšími vůdci i občany.
A také se ukázalo, že jiní pedagogové, jejichž zástupcem zde vnímám pí. Vondráčkovou, nepochopili rozdíl mezi solidaritou a pomocí, mezi vyjádřením politického nesouhlasu a poskytnutím reálné pomoci, a snaží se dle osvědčených nenápadných technik strhnout pozornost a city do jiné, "politicky neškodné" úrovně.
A takovýchto oponentů je třeba se bát.
Protože takovíto protivníci vám nedovolí povstat silnější, poučenější. Takovíto protivníci vás vysílí, energeticky vykolejí a emočně poníží, protože ve vás vyvolají pocit, že jste "neužiteční, a nedobří", když místo abyste opravdu pomohli opravdovým lidem, "jenom vyvěsíte vlajku". A oni nad vámi zůstanou jako "ti lepší", kteří "vědí co je dobré", pevně zakotvení ve svém přesvědčení.
Ve svém životě jsem poznal řadu lidí a povah a říkám vám, že tady vidím jasnou a cennou životní lekci.
7) Pokud bych tedy (s)měl reagovat na dnešní body pí. Vondráčkové, reagoval bych asi takto.
1. Nemám doma z okna vyvěšenou tibetskou vlajku. Svým chováním a postoji ale budu vždy zastávat právo a to i to mezinárodní. Z mého chování tedy vlaje nejenom vlajka tibetská, ale i ukrajinská, čečenská a gruzínská. Zeptejte se v Zvs, zdali tyto státy přišly o území demokratickým a právním procesem.
2. Ne vždy. "Mediální vlnky" totiž vedly k Sametové revoluci, "mediální vlnky" vedly k aféře Watergate, "mediální vlnky" vedly k odhalení letitého zneužívání v katolické církvi. Mediální vlnky totiž uvádějí do pohybu veřejné mínění a mají nepříjemný vliv na přítomnost a budoucnost národů. Ano, je jistě hezké dát kočičce do misky jídlo - zatímco nám hoří dům.
Já bych tedy s dovolením prioritizoval co je podstatné a pokud se naše republika hodlá podílet na schvalování režimních praktik, které nás tu udržovaly 40 let "v lati", tak bych nejdříve nesouhlasil s tím, aby prezident vyjádřil svůj názor, zatímco já "nesmím", protože to není "politicky vhodné". Já bych si s dovolením zapolitikařil. A stejně tak si se mnou zapolitikaří Magistrát hl. m. Prahy a poslanecká sněmovna, udělením svých medailí panu Bradymu, protože pokud se prezident hodlá chovat jako hovězí dobytek, nemůže mne ani nikoho jiného nutit k témuž.
3. V tomto bodě bych se neoháněl ani tak demokracií, jako právem, tedy kdo a s čím souhlasem má právo na školu cokoliv vyvěšovat. Právně je to dle mého v pořádku, protože žáci získali souhlas nejvyššího zástupce školy.
No a demokraticky je to také v pořádku, protože lid si vládne, paní Vondráčková, a vyjadřuje svoje stanovisko, například vyvěšením vlajky. Úplně stejně by podle mého Vám, respektive lidem souhlasícím s bezohlednou politikou "jedné Číny", povolil pan ředitel vyvěsit čínskou či ruskou vlajku, hned vedle té tibetské. Vy jste ale této možnosti nevyužili. Místo toho někdo vlajku zcizil, jak čtu ve sloupku vpravo. Zeptejte se prosím na Zsv, zdali je zcizení vlajky v souladu s demokracií a naším právním systémem. A já se doplňkově ptám: Komu krádež vlajky prospěla?
4. Jak jsem již uvedl, "když nám hoří dům, pojďme dát kočičce najíst!" je typický úhybný manévr. Zatímco žáci deklarují svůj odstup od oficiálního stanoviska vlády vyvěšením standardy okupovaného státu, Vy odkláníte pozornost od společenského tématu a děláte z něj téma sociální. Dobře vy! :)
Abych to tedy uzavřel. GVP je škola, nikoliv agitační středisko. Připravujte žáky na to, jak obhájit své postoje v souladu s demokratickými a právními principy, jak si stát za svým, jak rozpoznat propagandu a manipulaci. Pokud udělají chybu v komunikaci, upozorněte je na ní, ať se z ní mají šanci poučit.
Nesnažte se žáky vychovávat, celou dobu nám říkáte, že žáky mají vychovávat rodiče, s dovolením to tedy nechte na nás.
Dělejte z nich za svůj osud odpovědné lidi, nedělejte nám z nich komunisty ani ovce, naučte je rozdíl mezi pokorou a poslušností, není to totéž.
Pokud nesouhlasíte s demokratickými procesy uvnitř školy, zrušte Studentský parlament a buďte k žákům i k nám upřímní. Pokud jako učitelský sbor máte opačné stanovisko než žáci, vyvěste se souhlasem ředitele školy vlajky reprezentující váš hodnotový systém.
Daleko raději totiž nechám chodit dceru do školy, kde spolu umí lidé nesouhlasit, než do školy, kde bude žáky manipulováno k poslušnosti a k souladu s establishmentem. Pokud při příští příležitosti uvidím na škole vlajky dvě až tři, budu mít radost. Pokud neuvidím ani jednu, budu to považovat za vítězství normalizačního a omluvte ten výraz, "předposraného" myšlení a dceru z takto zhoubného prostředí navždy omluvím.
Vedu své děti k osobní odpovědnosti a k tomu, aby nemlčely, když vláda bagatelizuje "cizí lidská práva". Aby se jim nestalo, že budou ostatní mlčet, až bude někdo bagatelizovat ta jejich.
Stejně jako jsem nemohl mlčet já v tomto případě.
Mnoho z vás zde vyjádřilo své názory velice věcně a rozumně, nicméně s vyvěšením vlajky souhlasím. Také si ale myslím, že je potřeba přispívat nejenom symbolicky, demonstrativně, ale také aktivně pomáhat - třeba jen sbírkou na Haiti (ačkoli to do této debaty nepatřilo). Tibetský konflikt je vleklý a složitý, kdo ví, který čin může opravdu pomoct - jakoukoli organizovanou sbírku však uvítám s otevřenou náručí.
Vážený pane profesore Šmíde,
chtěla bych navázat na reakci Juraje a za mě a hlavní organizátorky projektu Students for Haiti 2016 bych ráda něco podotkla. Nejprve chci zmínit, že se nechci zapojovat do diskuze ohledně vyvěšení tibetské vlajky, jelikož jsem se akce nezúčastnila (nebyla jsem ve škole), můj komentář je pouze reakcí na Váš komentář.
Možná jde o špatnou interpretaci posledních řádků Vašeho komentáře, ale upřímně mě velmi zamrzelo, co jste napsal, ba až vytočilo. Souhlasím s Jurajem, jelikož jsem si celou dobu při čtení Vašeho komentáře říkala, jak je dobře napsaný a najednou se objevila ta poslední slova a já se nestačila divit. Taktéž se přikláním k názoru Štěpána Kmenta, který reagoval na komentář paní profesorky Vondráčkové, která srovnávala dvě úplně rozdílné situace, myslím, že naši sbírku vůbec neměla zmiňovat a mrzí mě, že možná kvůli tomu jste napsal to, co jste napsal.
Našim cílem nebylo to, abychom vytrubovaly po Praze a hlavně na našem gymnáziu, jak jsme svaté a jak nás máte ctít za naše duševní hodnoty, protože "přece pomáháme nějakejm lidem na Haiti a voni to asi potřebujou no", jinými slovy, abychom si pak honily naše ega. Našim cílem bylo to, aby se co nejrychleji vybralo co nejvíce peněz, jelikož lidé na Haiti nemůžou čekat - podívejte se např. na stránky Adry, kde zmiňují, že se zdejší stav zhoršuje. A tím, že budeme tiše stát před turnikety s letáčkem "Přispějte na Haiti" asi moc peněz nezískáme. Chtěly jsme, aby se katastrofa spojená s hurikánem Matthew dostala do povědomí co největšího počtu lidí kolem nás a jinak než formou "hlasité a značně viditelné" propagace (tedy články na internetu, plakáty, obcházení tříd, články v novinách) to podle mě není možné.
Možná Vaše slova nepovažujete jako narážku na naši sbírku (i když my to tak chápeme, avšak stále doufám, že se jednalo o nedorozumění...), přesto byste měl být více opatrný ve Vašich výrocích a alespoň je nějak upřesnit. Někteří lidé nemohou někomu, kdo se nachází "na druhém konci světa" a nachází se v problematickém stavu, který nesouvisí s politikou (např. hurikán Matthew), pomoci jinak než formou přispění finanční částky. Líbí se mi symbolika vyvěšení vlajky, jelikož to není žádná nepříjemná forma nátlaku na ostatní, aby tak byl vyjádřen názor a popřípadě aby byli ostatní až násilně přesvědčováni, ale když jde o přírodní katastrofu, za kterou nikdo fyzicky nemůže, je nutné ostatní informovat co nejvíce (navíc v českých médiích se o následcích hurikánu už tolik nezmiňuje a nevím, zda by v souvislosti s nedávnými událostmi spojenými s Tibetem si na situaci na Haiti někdo vzpomněl nebo by o ní vůbec věděl...), aby byla poskytnuta co nejrychleji pomoc.
1. Štěpáne, neodpověděl jsi mi na otázku, kolik z vás má doma z okna pověšenou tibetskou vlajku.
2. Juraji, rozhodně jsem nechtěla "prezentovat humanismus", jen jsem chtěla ukázat, že konkrétní pomoc je lepší, než "mediální vlnky" a politikaření.
3. Zeptejte se na hodinách ZSV, zda se s demokracií slučuje vyvěšení vlajky na školu, rozhodnutí jménem všech.
4. Jsem žena činu, našla jsem konkrétní organizaci, která konkrétně pomáhá tibetským dětem, starým lidem, mnichům a mniškám, nomádům. Poskytují nejrozsáhlejší českou pomoc. S paní mgr. Johanou Krajčírovou jsem osobně mluvila. Nabídla několik možností. Jednak mohou pro naši školu připravit projekt na míru, přijedou ochotně na náš přednáškový den, navíc nabízejí spolupráci na "Festivalu pro život", týkající se Tibetu, který proběhne 10.3. 2017. Je možné kreslit obrázky, ty dražit nebo je poslat seniorům do tibetských domovů. Lze vybírat peníze, podobně jako to děláme nyní pro Haiti. Jsou velmi vstřícní a jedná se o konkrétní pomoc. Myslím, že studentský parlament a naši studenti by mohli konkrétně pomáhat, jako v minulosti, běhali jsme pro Tibet. Nejen vyvěšovat vlajky, sedět doma u kompu atd. jak píše i pan Klaus junior.
Vážený pane profesore Šmíde,
při čtení Vašeho komentáře jsem si říkal, že je velmi pěkně napsán, i když se s ním úplně neztotožňuji, sám bych nic takového nenapsal ani kdybych se roztrhal.. Poslední část mne však slabě namíchla a zamrzela.. Pochopil jsem to jako narážku na sbírku na Haiti (zároveň si však nemyslím, že bylo zmínění sbírky na Haiti od paní profesorky Vondráčkové na místě), které jsem byl alespoň trochu součástí a nemyslím si, že šlo o hlasitě prezentovaný humanismus.. V tomto případě by podle mého názoru vlajka Haiti na škole nikomu moc nepomohla..
Úplně na úvod mého příspěvku mi dovolte hluboce smeknout všechny klobouky co jen doma mám před reakcí SP na Františkem prezentované "Vyjádření nesouhlasu". Byl jsem ohromen (v tom nejpozitivnějším slova smyslu) věcností a nevídanou komplexností argumentace, stylistickou precizností, formální dokonalostí a v neposlední řadě i mimořádnou širokospektrálností argumentačního záběru, stejně jako schopností vypointovat své postřehy. Je myslím nade vší pochybnost jasné, že kromě vysokého etického a morálního statusu ukázali naši studenti i vysoký status intelektuální. Byl bych na sebe náležitě hrdý, kdybych dokázal své myšlenky formulovat byť jen z poloviny tak kvalitně a precizně jako oni.
Otázka, která mi po přečtení všech pro a proti zákonitě vyvstává na mysli, je velmi prozaická - kde je ona TIBETSKÁ VLAJKA? Pokud bylo a je vše v souladu se zákonem, školním řádem, dobrými mravy a rámcovým vzdělávacím programem (což nepochybně je) a dokonce posvěceno vedením školy ústy samotného pana ředitele, proč tedy tibetská vlajka hrdě nevlaje na budově naší školy, jak bylo domluveno? Její vpravdě jepičí pobyt na stěně našeho ústavu mě totiž připravil o ten nádherný pocit mrazení v zátylku, který mám pokaždé, když se dějou věci strašně moc správně.
Jestli jsem aktivitu studentstva správně pochopil, nejedná se o horentní snahu zachránit Tibet či dokonce celý svět. Jedná se asi spíše o vzkaz okolnímu světu, snad i jakési přívětivé poselství pro každého z nás, že "Havlovo pravdoláskařství" a empatie nejsou ještě nadávkami a že i v současném cynickém a egocentrickém světě tyto hodnoty ještě mají svou váhu. A za tento ostrůvek čisté lidskosti, za tento projev laskavosti a nelhostejnosti, který trčí jako maják v nekonečném oceánu sociální deviace, vám všem "vlajkonošům" ze srdce děkuji.
Závěrem bych rád poznamenal, že tyto neinvazivní formy solidarity a účasti jsou mému srdci přeci jen bližší než expanzivní formy hlasitě prezentovaného humanismu. Ne vše lze totiž vyvážit penězi.
Bude se mi dnes dobře usínat ... Děkuji :-)
Dobrý den, paní profesorko,
domnívám se, že neštěstí na Haiti má diametrálně odlišná východiska (chudoba, nemoci, nedostatek potravin, čisté vody...), proto je peněžní sbírka správnou formou podpory. Tibet ale trpí hlavně kvůli politickému útlaku Číny, proto vyvěšení vlajky nám přišlo adekvátním způsobem vyjádření názoru - podpory - k tomuto problému. Další možnost by byla nějaká forma podpisové akce, ale předpokládám, že by svým rozsahem by byla opět vnímána jako "plácnutí do vody".
Vlastně, co byste vnímala jako přínosné v tomto problému? Mohli bychom o tom ve Studentském parlamentu jednat.
Děkuji a přeji hezký den.
ŠK
4. E
Skutečná podpora lidem v nesnázích je realizována například sbírkou pro postižené hurikánem na Haiti. Politicky zabarvené vyvěšování vlajek je jen plácnutií do vody ( udělá to mediální vlnky, ale vodě to nepomůže ani neuškodí). Kolik z vás má vyvěšenou tibetskou vlajku doma? Děkuji své 5.B.
Neznám dost vhodných citátů a necítím se ani na rozsáhlou věcnou argumentaci, v níž bych jako Václav Klaus ml. sypala z rukávu historická data, čísla a vybrané události. Souhlasím s tím, že je na světě mnoho míst, kde jsou porušována lidská práva, i s tím, že by před vyvěšením tibetské vlajky na budově školy bylo vhodné vést o věci rozsáhlejší diskusi. Nicméně Tibet a jeho vlajku považuji za výmluvný symbol boje za hodnoty, které vyznávám, a chápu, že akt vyvěšení tibetské vlajky by ztratil na své výmluvnosti, pokud by k němu došlo až s časovou prodlevou po důkladném prodebatování napříč všemi hierarchickými úrovněmi GVP. Čistě na úrovni emocionální a lidské - jsem hrdá na to, že na našem ústavu zmiňovaná vlajka, byť jen krátce, vlála. A děkuji za to.
Dobré mravy
Tomáš Garrigue Masaryk napsal: "Demokracie znamená politické uskutečňování lásky k bližnímu." Naši studenti vyvěšením tibetské vlajky deklarovali své účastenství ve věci, jež ve svém obsahu, ve své faktografii (viz reakce Studentského parlamentu) přesahuje naše předsudky, naši lhostejnost. Jeví se mi to velmi posilujícím a povzbudivým. Americký básník Lawrence Ferlinghetti napsal: "Jen mrtví se neangažují."
Eva Podzimková, učitelka
Milí studenti, většinou se veřejných diskusí neúčastním, ale vlajku státu považuji za symbol národa, kterého představuje. Je to pro mne stejně důležité jako občanství, anebo pas, který ukazuji při cestě do zahraničí. Vlajka Tibetu na naší škole asi celou řadu procházejících lidí zmátla. Mne osobně, by potěšila vyvěšená nová, velká vlajka České republiky, a pokud budeme ve škole vítat Dalajlámu, tak bych tam s radostí přidala i tu tibetskou… na den jeho návštěvy. Držím vám palce za boj za svobodu a těším se na smysluplné nápady, které v budoucnu realizujete.
Právě probírám LOMVÝRY - tak jen stručně:
Já s vyvěšením tibetské vlaky souhlasím!
ÓM MANI PADME HUM
Martin Vinkler (učitel)
Děkuji mnohokrát za obšírný článek, který Studentský parlament reaguje na mnou vyslovený nesouhlas s vyvěšením tibetské vlajky. Tento nesouhlas byl a stále je mým osobním názorem, na který mám dle správně uvedené Listiny práv a svobod, zejména čl. 17, nárok. Zároveň si nejsem vědom toho, že bych porušoval jakékoliv citované ustanovení Listiny práv a svobod, Školního vzdělávacího programu či Školního řádu GVP. Ve svém nesouhlasu jsem také uvedl, že nikomu nebráním mít a vyjadřovat svůj názor, jen nepovažuji za vhodné využívat k tomu školu. Ve svém názoru jsem chybně použil spojení "státní škola", považoval jsem ho za obecně užívané.
V souvislosti s posledním vývojem událostí okolo navštěvy dalajlámy v Praze, jsem byl utvrzen v dojmu, že nejde o dalajlámu, ale rozehrává se nechutný politický boj v předvolebním roce. Jsem rád, že Studentský parlament se od této interpretace distancuje.
Měl bych ale pár "ale":
1) Nejsem si jist, zda proběhla řádná schůze Studentského parlamentu k otázce vyvěšení vlajky, jak bych předpokládal v případě poměrně zásadního rozhodnutí.
2) Předpokládal bych také, že v případě projednávání této otázky bude zástupce třídy informovat o stanovisku třídy, se kterou ho projednal. Aspoň tak bych si představoval demokratické jednání, aby dané stanovisko nebylo názorem jedince, ale třídy, kterou zastupuje. I zde si nejsem jist, zda k tomuto projednání ve všech případech došlo.
3) V případě finanční sbírky byli jednotliví učitelé vyzváni osobně zástupci tříd k příspěvku. Jelikož školu tvoří i učitelé, což v poslední větě přiznává i Studentský parlament, považoval bych za demokratické a slušné umožnit i jejich demokratické vyjádření k této iniciativě. (Volit bylo možno i formu, která byla užita u sbírky.)
4) Považoval bych také za vhodné, informovat na webu školy o iniciativě Studentského parlamentu i např. s uvedením, kolik procent studentů a ev. i učitelů s touto iniciativou souhlasí. Vyvěšení tibetské vlajky bez této informace lze veřejností chápat tak, že celá škola souhlasí s tímto krokem, což zcela jistě není pravda. Předpokládal bych proto, že vyvěšení vlajky bude doprovázeno informací, kdo je autorem této iniciaivy, aby i veřejnost věděla, čí je to iniciativa. Jelikož jsem nikde tuto informaci oficiálně uvedenou neviděl, volil jsem cestu protestu pomocí webu školy.
Souhlasím s tím, že je do budoucna nutné zlepšit komunikaci mezi zástupci studentů a učiteli. V právě probíhající akci to už nepovažuji za přínosné.
František Staněk
Tento Váš komentář, pane profesore Horyno, je napsaný chytře. Sám totiž mám problém s tím, že kdyby studenti odjakživa ctili zásady, které se ve svém příspěvku snaží prosadit pan profesor Staněk, byl by zde s vysokou pravděpodobností stále komunismus. A tento názor je těžké přečíst bez nějaké nesouhlasné reakce. Druhá věc, která mě na Vašem klidném a produktivním názoru zaráží, je ta, že z něj lehce vyplývá, že vyvěšení vlajky bez důkladného prodebatování je chyba studentstva. Diskuze v maturitních ročnících proběhla, převládal názor, že by se vlajka vyvěsit měla, pan ředitel jej schválil a vlajka nyní visí. To, že debata s kantory nebyla, vidím spíše jako vinu samotného vedení, přesněji samotného ředitele, a nikoliv naše. Samotný akt vyvěšení vlajky je rozhodně diskutabilní a dalo by se o něm polemizovat, ale vyjádření podpory dle mého názoru neznamená rovnou snahu stát se hrdiny. Ani to nemá povyšovat jeden světový konflikt nad ostatní. Musíte však uznat, že díky nedávným událostem v politické sféře je zrovna Tibet aktuálnější než Klausova Florida.
Podobně jako pan profesor Staněk si myslím, že dnešní vyvěšení tibetské vlajky na budovu školy bylo nesprávné. Vyvěšená vlajka mohla v kolemjdoucích vyvolat dojem, že škola takto vyjadřuje své politické stanovisko. Školu však tvoří především lidé, studenti a učitelé. Nevím, jak probíhala diskuse na toto téma mezi studenty, žádnou jsem nezaznamenal. Mezi naprostou většinou učitelů tato otázka nebyla diskutována vůbec, to vím jistě. Takže mi to přijde podobné, jako by určitá skupina lidí bez diskuse s ostatními vyjádřila své stanovisko a podepsala se pod něj: učitelé a studenti Gymnázia Na Vítězné pláni. To je špatně.
Pokud by tato diskuse probíhala, pak bych já osobně hájil stanovisko vlajku nevyvěšovat. Ne proto, že bych si myslel, že škola zřizovaná územním celkem, musí nutně hájit stanovisko vlády a prezidenta republiky, ale proto, že je to zcela nesmyslné. V této věci mě dost ovlivnil názor pana Václava Klause ml., publikovaný před časem v jeho komentáři">https://www.novinky.cz/komentare/398729-komentar-prijizdi-cinan-vaclav-klaus-ml.html">komentáři na Novinkách.cz. To je však můj osobní názor, který by samozřejmě mohl být na základě názorů oponentů upraven nebo zůstat ve výrazné menšině.
Před chvílí jsem byl požádán, nikoli prof. Staňkem, ale jiným učitelem, abych tuto diskusi z moci administrátora webu ukončil a smazal. To bych dělal velmi nerad. Myslím, že je správné, aby studenti a učitelé, pokud chtějí, mohli projevit svůj názor v případě, že jsou ochotni se pod něj i podepsat. Prosím však, aby příspěvky do diskuse nebyly zbytečně útočné. Děkuji.
Milý soudruhu profesore. Státní školou jsme a souhlasím, že neseznámení profesorů s touto věcí je nešťastné. Na druhou stranu jsem v životě neslyšel, že by musela vsechna státní zařízení ctít vyjádření "nejvyšších státních představitelů" tím způsobem, že nesmíme mít jiný názor, nebo ho projevovat. Napadá mě demokratické a snad férové řešení, uspořádat celoškolní hlasování o ponechání či sundání vlajky, to by mohlo problém vyřešit. Další věc je, že když dal pan řiditel svolení, asi (omlouvám se za nepodložený názor) s vyvěšením nejspíš i souhlasí. A pan řiditel je zase taková hlava našeho státu. :)
Panebože! To, že jsme státní škola neznamená, že se budeme v jednom kuse ponižovat jako naše vláda!