Na
Pláni
současnosti

V první polovině programu se studenti seznámí s etologií jako vědním oborem a metodami, které se pro výzkum chování zvířat používají. Následně budou představeny základní okruhy chování živočichů (potravní, komfortní, ochranné, reprodukční, sociální chování a komunikace), které doplní videonahrávky. Druhá polovina programu může být věnovaná již konkrétním druhům zvířat (chovaným ve škole) a jejich projevům. Případně si žáci sami mohou vyzkoušet pozorovat chování na videu, zaznamenávat je a vytvořit tak tzv. etogram.

Co obnáší adaptace zahraničního televizního formátu? Jaká jsou specifika a úskalí při převedení látky do českých reálií? Jak přesvědčit diváky, aby si zvolili dílo, jehož tématem je vážná nemoc?
Scenárista Matěj Podzimek popíše okolnosti vzniku úspěšného seriálu České televize a přiblíží, jak zásadní v tomto byla spolupráce s pacientskou organizací Fuck Cancer.

Transplantace orgánů představují jedinou šanci pro záchranu nebo alespoň prodloužení života mnoha nemocných. Transplantace by nebyly možné bez dárců orgánů - většinou zemřelých se smrtí mozku nebo po nezvratné zástavě oběhu krevního. Pacientů čekajících v čekacích listinách je mnohem více než dárců a mnoho nemocných se tak transplantace nemusí dočkat. Xenotransplantace, tedy mezidruhové transplantace, tak vždy představovaly metu, ke které transplantologové vzhlíželi, ale imunitní bariéra byla donedávna nepřekročitelná. Teprve pokroky genové editace umožnily připravit geneticky modifikovaná prasata, kterým chybí až 10 klíčových genů nutných pro imunitní reakce. Orgány od těchto prasat, konkrétně ledviny a srdce, byly recentně transplantovány i lidem, zatím jen v rámci experimentálních studií. Xenotransplantace ale představují i velkou hrozbu, protože mohou být zdrojem nových, dosud nepoznaných infekcí - zoonóz. V přednášce se posluchači seznámí se současným stavem transplantací orgánů, principech dárcovství orgánů, základními principy imunologických reakcí, imunosupresivní léčbou, infekčními komplikacemi a nakonec se dozví o aktuálních studiích s xenotransplantacemi.
Pan profesor je přednosta Transplantačního centra a Kliniky nefrologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

V práci trávíme od ukončení studia až do odchodu do důchodu hodně svého času. Správně zvolené životní povolání je zdrojem seberealizace, radosti a také zabezpečení našich praktických potřeb. Volba povolání je tedy velmi důležitá. Jak se ale správně rozhodnout, když často nevíme, jaké možnosti se vlastně nabízejí.
O přehled možností povolání ve světě byznysu, a zejména mezinárodních firem, se s vámi podělí dva zkušení personalisté: Blanka Říhová a Tomáš Gil. Společně nahlédneme do obecných možností povolání v mezinárodních firmách, jaké silné stránky je dobré mít pro jednotlivé kariérní možnosti, jak vypadají typické pozice pro absolventy atd.
Chystáme se naše setkání pojmout velmi interaktivně. Rádi odpovíme na vaše dotazy kolem volby povolání, ale i jak se připravit na pohovor atd.

Každý archeologický nález má vnitřní hodnotu a jeho význam se zvyšuje, pokud má i svou identitu. Tato identita může vzniknout pouze díky výzkumu archeologického prostředí, v němž byl nalezen.
Vyjmutí předmětu z místa nálezu musí být provedeno s náležitou pečlivostí a opatrností, aby bylo možné přesně zdokumentovat jeho polohu, vyfotografovat jeho stav a datovat jej. Starověký předmět, pokud má na sobě ještě ochrannou vrstvu půdy, z níž se vynořil, uchovává cenné informace o lidech, kteří jej v určitém období starověku používali. Jeho vědecké zkoumání pomáhá interpretovat různé aspekty – historické, náboženské, ekonomické, hospodářské, a dokonce i politické – společnosti, která jej vytvořila a mění jej z neživého předmětu v doklad života skutečných, dávných lidí.
Násilné vyjmutí předmětu z archeologického prostředí, do něhož patřil, jej zbavuje především jeho identity a připravuje dnešní společnost o cenné poznatky.
Ztráta dokladů o původu antických předmětů a archeologických informací obecně vede ke ztrátě paměti. Nekontrolované obchodování s archeologickými předměty za účelem finančního zisku (celosvětově je nelegální obchodování se starožitnostmi čtvrtou nejvýnosnější nelegální činností) má katastrofální důsledky nejen pro vědu, ale i pro kolektivní paměť, tj. identitu každého národa.
V boji proti tomuto nelegálnímu jevu, který ovlivňuje světové kulturní dědictví, pomůže zejména informování a zvyšování povědomí mladých lidí na celém světě.
Paní Katerina Tzanakaki je zástupce ředitelky oddělení prehistorických a klasických starožitností na Ephorate of Antiquities v Chanii (Kréta).

Zatímco česká společnost považuje předchozí dva odboje – tedy protirakouský a protinacistický – za historicky samozřejmé a svým významem nezpochybnitelné, protikomunistický odboj je promýšlen nejen v rámci odborných interpretací, ale i ve společensko-mediálních diskusích, v nichž bývá zpochybňován jak jeho význam, tak i jeho samotná existence. Tyto diskuse vypovídají možná více o našem současném přemýšlení o minulosti než o historických realitách oněch let, v nichž se odehrávaly příběhy tohoto poněkud pozapomenutého a opomíjeného odboje. Pojďme si tedy připomenout nejen padesátá léta v kontextu třetího odboje, ale i to, co o nich víme, na co možná tak trochu zapomínáme a co možná i záměrně opomíjíme.

Projdeme jednotlivé kategorie duševních poruch dle Mezinárodní klasifikace duševních nemocí platné v EU a povíme si základní znaky a formy léčby. Jde o organické poruchy mozku, závislosti, deprese, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy a poruchy spánku, poruchy osobnosti, poruchy sexuality a identity. Bude prostor pro diskusi.
Jsem klinická psycholožka. 19 let pracuji v Psychiatrické nemocnici Bohnice, letos jsem otevřela vlastní ordinaci klinické psychologie v severních Čechách. Věnuji se psychoterapii a psychodiagnostice duševních poruch. Jsem jungovská psychoanalytička, ale ráda také při práci s klienty využívám hypnózu. Vedle klinické psychologie jsem i dopravní psycholožkou. Jsem absolventkou GVP.

Přednáška poskytne pohled do fascinujícího světa architektury a odhalí různé aspekty spojené s tímto širokým povoláním. Začneme otázkou, kdo má vlohy stát se architektem, a zjistíme, že odpověď je, že prakticky každý, protože architektura zahrnuje široký záběr od kreativních bohémů až po inženýrské vizionáře nebo právnicky uvažující úředníky.
Důležitým tématem bude otázka výtvarného nadání a jeho role v tomto povolání. Zároveň se zaměříme na zajímavý aspekt, kterým je předávání povolání architekta v rodině a jak to ovlivňuje tvorbu a přístup k architektuře.
Přednáška nás provede cestou studia architektury, ukáže možnosti studia v České republice, a přiblíží přípravu na přijímačky. Zajímavým tématem budou také Erasmus stáže, a jak mohou ovlivnit budoucí kariéru architekta.
Praxe v cizích ateliérech představí různé typy zkušeností a ukáže, jak tyto zkušenosti formují profesní cestu. Následně si popovídáme o možnostech uplatnění v praxi, zda pracovat ve věhlasných ateliérech nebo jít vlastní tvůrčí cestou, možná dokonce v malém ateliéru vedeném manželským párem architektů.
Shánění zakázek, prezentace ateliéru a vlastní autorizace budou dalšími body, které rozebereme, a to včetně absurdit spojených s povolováním projektů. Fáze projektu – od studie, prováděcího projektu až po realizaci – přiblíží tvůrčí a zábavné aspekty práce architekta, a zároveň odhalí, co je pro některé architekty utrpením.
V rámci přednášky se dozvíme také o pracovních nástrojích, jako jsou skici, kreslení v CADu, Sketchup a fotorealistické vizualizace. Ukázkou vlastní práce, realizací a rozpracovanými projekty se představí konkrétní příklady, včetně modelování ve Sketchupu, což umožní účastníkům přednášky vyzkoušet si tuto část architektonické tvorby na vlastní kůži.

Přijďte se dozvědět o tom, jak se utváří cena elektřiny, proč jsou ceny v současnosti vysoké a co nás čeká v budoucnosti v oblasti energetiky. Probereme také vliv Green Dealu na energetiku a vyvrátíme některé běžné mýty o tomto sektoru.
Pavel Řežábek se věnuje analýzám a prognózám energetických trhů. Sleduje hlavní faktory určující další vývoj: světové trhy se zemním plynem a černým uhlím, evropský trh s povolenkami CO2, rozhodnutí EU ke klimaticko-energetickým tématům a důsledky technického pokroku. Před nástupem do ČEZ v roce 2006 pracoval v různých obchodních a inženýrských pozicích u firem Dresser-Rand a Emerson. Předtím působil čtyři roky ve výzkumu supravodivosti ve Fyzikálním ústavu ČSAV. Je absolventem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Jak vzniká program festivalu klasické hudby? Co to znamená, když je program koncertu originální? A může se klasická hudba vyjadřovat k současnosti? Svou práci přiblíží dramaturg festivalu Pražské jaro Josef Třeštík.
Josef Třeštík (*1981) je od roku 2019 dramaturgem Mezinárodního festivalu Pražské jaro, jehož program formuje spolu s ředitelem a uměleckou radou. Mj. stál u vzniku nového formátu věnovaného soudobé hudbě Prague Offspring a inicioval debutové vystoupení řady předních světových hudebníků i mladých umělců z domácí scény. Jako hudební dramaturg působí od roku 2015, kdy začal pracovat pro festival soudobé hudby Contempuls. Pod jeho vedením na festivalu zazněly desítky českých i světových premiér za osobní přítomnosti skladatelů. Současně působil jako dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Podílel se na změně profilu tělesa, stál u příchodu šéfdirigentů Alexandra Liebreicha a Petra Popelky, inicioval sérii objednávek nových děl od současných autorů. Kromě toho byl zodpovědný za nahrávací projekty klasické hudby Českého rozhlasu. Český rozhlas reprezentoval na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou v Paříži, Lisabonu, Vídni, Stockholmu a Praze. Byl členem poroty skladatelské soutěže České filharmonie a mezinárodní rozhlasové soutěže Prix Italia v Miláně. V letech 2008-2015 působil jako hudební redaktor ČRo – Vltava. Je absolventem hudební větve Gymnázii Jana Nerudy a pražské HAMU, má za sebou studijní stáže v Londýně a v Amsterodamu.

Příspěvek se zaměřuje na problematiku digitální stopy budoucího příslušníka ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů a na to, jak se obecně chovat ve virtuálním prostředí s ohledem na bezpečnost a ochranu dat. Přednášející diskutuje o důležitosti ochrany digitální identity a možných rizik spojených s neopatrným chováním online ve vztahu k požadavkům státního bezpečnostního sektoru jakožto potenciálního budoucího zaměstnavatele. Zdůrazňuje význam udržování profesionálního a respektovaného profilu na sociálních sítích, a to včetně respektování etických a zákonných standardů. Dále se obecně zabývá otázkou ochrany osobních údajů a důvěrnosti informací, které by mohly být zneužity proti zájmům jednotlivce či organizace v online prostředí. Příspěvek podněcuje k uvědomělosti o digitální stopě a k proaktivnímu přístupu k ochraně své identity a bezpečnosti. Zároveň bude pojednáno o možnostech uplatnění v rámci bezpečnostních služeb státu s ohledem na zvolenou oblast vzdělání, včetně rozboru vybraných mediálně známých kazuistik v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková jsou političtí reportéři a glosátoři, kteří společně dělají podcast Vlevo dole. Ten vyhrál anketu Podcast roku a cenách českého internetu Křišťálová lupa skončil na čtvrtém místě. Oba dlouhodobě sledují politiku, jsou aktivní na webu Seznam zprávy. Lucie začínala na aktuálně.cz, Václav v MF Dnes.