Na
Pláni
současnosti

Matematiku přímo či nepřímo používá každý moderní člověk a lze bez obav prohlásit, že ji v nějakém (třeba jen zcela základním) smyslu používala drtivá většina všech lidí, co kdy žili. Víra v její funkčnost a užitečnost je podložena každodenní zkušeností každého, kdo je ochoten trochu přemýšlet. I když odhlédneme od vysoce komplikovaných a různorodých větví matematiky s důležitými aplikacemi ve vědě, víme přece, že pokud nás v obchodě ošidili, je na vině lidský faktor, nikoliv matematika. Jinak řečeno věříme, že počítáme-li "správně", nemůžeme se nedobrat správného výsledku. Je ale tato pevně v nás zakořeněná víra opodstatněná? Abychom se mohli pokusit o odpověď, musíme se zamyslet nad tím, co to je matematika (čímž nepřímo vysvětlíme význam spojení "počítat správně") a jaký má vztah ke světu. Nečekejte úplné řešení; odpovědi na tyto (a související) otázky se vyvíjely celá tisíciletí a je dobře možné, že se budou vyvíjet i v budoucnosti. Nicméně to, co lze o věci říci už nyní, vás nejspíše dost překvapí.

Světem momentálně hýbají NFTs, před chvílí to bylo DeFi a pár týdnů předtím raketová cena Bitcoinu. Internet je plný toho, jak jsou různé kryptoměny budoucností, ale zároveň zde vidíme jeden scam za druhým. Velcí hráči jako Warren Buffet se vyjadřují k Bitcoinu spíše s odstupem, bratři Winklevossovi zase skupují, co se dá a vydělávají jmění. Z novinek.cz na vás vyskočí kdejaký odborník, který ví, že Bitcoin je jen pyramida, letadlo nebo Ponziho schéma, zatímco v El Salvadoru se stal Bitcoin státní měnou. Bitcoin je zde již jedno desetiletí, přesto však většina lidstva neví, co přesně to je krom vágní definice „To je nějaký číslo někde na internetu, to nemá žádnou reálnou hodnotu.“ Přesto však cena Bitcoinu dlouhodobě stoupá. Studenti (ale i učitelé) z elitního Gymnázia Na Vítězné pláni by do svého všeobecného vzdělání měli zařadit základní i pokročilé vědomosti ohledně fungování Bitcoinu, protože ať chceme nebo ne, je to součást našich životů. V této přednášce se dozvíte povrchní informace o tom, jak funguje blockchain, co je to nonce, v čem je výhoda deterministické hardwarové peněženky, co je to hash a jak funguje Proof of work. Půjdeme ale i více do hloubky a vysvětlíme si věci jako BIP, SegWit, vbyte, proof of stake a Lightning network. Při zájmu a dostatku času můžeme zabrousit i do Etherea, Polkadotu nebo Cardana.

Přednášejícím je Jan Tilinger, snílek, fotograf, architekt, novinář, cestovatel, žonglér a akrobat, průvodce, učitel, truhlář, Ing. a Ph.D, ředitel nejvýše položené české školy a otec tří dětí. Stavebně architektonickou praxi provozoval na všech pěti kontinentech v desítce zemích. Před čtrnácti lety postavil školu z přírodních materiálů uprostřed indické Himálaje v Kašmíru, vše se tahalo na koních nebo na zádech. Stále tuto školu provozuje. Učí na ČVUT už další generaci, jak pracovat v klimaticky, ekonomicky a kulturně odlišných oblastech, a jeho studenti pracují od Zambie po Bhútán. Nejvíc ho baví práce s přírodními materiály v kombinaci s moderním přístupem. Přes 20 let pracuje všude po světě a moc ho to baví. V rámci tématu nabízíme neobvyklé pohledy na problematiku rozvojové pomoci a zasazujeme ji do širších souvislostí. Budeme se věnovat otázkám, jak postavit kvalitní stavbu v různých klimatických a kulturních podmínkách, která využívá místní zdroje, nebo jak jsou důležité technické obory při realizaci humanitárních a rozvojových projektů. V případě plánování mezinárodního rozvojového projektu je nutné zohlednit místní kulturu, dostupné technologie, materiály a zvyky, ekonomické podmínky, přístup k životnímu prostředí nebo vzdělání dětí. V přednášce budou popsány specifické aspekty mezinárodních rozvojových projektů s ohledem na dlouhodobou udržitelnost.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak banka určí, kde je nejvýhodnější postavit pobočku? Proč svůj oblíbený obchod s oblečením již nenaleznete v blízkém obchodním centru? Nebo byste snad chtěli vědět, k čemu třeba zemědělcům může sloužit datová analýza? Dnes se bez ní skoro neobejdeme, přesto málokdo ví, jak funguje. V přednášce se zaměříme především na praktickou aplikaci datové analýzy, nakonec samozřejmě zbyde prostor pro diskusi.
Ondřej Tomas se narodil v Praze a vystudoval Gymnázium Ohradní. Po maturitě v roce 1992 se přihlásil na Národohospodářskou fakultu VŠE, kde získal titul Ing. Dnes je otcem čtyř dětí a datové analýze se věnuje od roku 2004.

Po rozpadu bipolárního světa se celosvětová mediální pozornost upírala na sérii konfliktů, které provázely rozpad Titovy Jugoslávie. V popředí zájmu veřejnosti byla především válečná eskalace v Bosně a Hercegovině. Přednáška se věnuje otázce budoucnosti vývoje této postjugoslávské republiky, která se po skončení vleklé války v letech 1992–1995 setrvale točí v bludném kruhu. Cílem je posluchačům přiblížit okolnosti, které přetavily vojenský konflikt do latentní podoby včetně detekce ústředních bezpečnostních hrozeb. Rozštěpená bosenskohercegovinská společnost je náchylná na vměšování z vnějšku. Své zájmy zde sledují jak sousední země Srbsko a Chorvatsko, tak Evropská unie, Rusko, Čína, ale i islámské země. Z dlouhodobé perspektivy tak hrozí, že se Bosna a Hercegovina může stát místem zástupné války v Evropě.
Ondřej Žíla vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě a historii na Filozofické fakultě UK. V současné době je odborným asistentem na Institutu mezinárodních studií FSV UK, kde se věnuje dějinám a politické geografii zemí jihovýchodní Evropy. V minulosti učil téměř deset let na GVP.

Jak vypadá týden na referenční veterinární klinice? Čekají vás případy a zajímavosti ze všedního dne.
Jan Čučka vystudoval obor veterinář na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Je též absolventem Gymnázia Na Vítězné pláni. V současné době je majitelem a hlavním chirurgem na veterinární klinice Zvířecí doktor.

Jaderná elektrárna je obrovská továrna na výrobu elektrické energie. Velká část je stejná jako například v uhelných nebo plynových elektrárnách, ale jsou zde odlišnosti ve způsobu generování tepla. Na rozdíl od klasických fosilních elektráren je v jaderné energetice kladen vysoký důraz na bezpečnost. Právě díky tomu jsou jaderné elektrárny na první pohled komplikovanější a robustnější. V přednášce si povíme jak funguje jaderná elektrárna, jaké jsou specifika výroby energie z jádra a jaké jsou základní bezpečnostní principy.

Většina virů není antagonisty. Infekce způsobené těmito viry, jsou často bezpříznakové. Důsledky virové infekce pro organismus závisí na souhře či náhodné přítomnosti mnoha faktorů virových i hostitelských. Nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o výsledku virové infekce, je imunitní systém, jeho přirozená i adaptivní složka. Proti virovým infekcím se můžeme méně či více účinně bránit. Dosud nejúčinnější obranou, kterou lidstvo vymyslelo, je očkování. Díky němu je ročně zabráněno 2-3 milionům úmrtí.
Ruth Tachezy studovala Gymnázium ve Vrchlabí, magisterské studium molekulární biologie a genetiky absolvovala na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Disertační práci obhájila v roce 1996 ve specializaci molekulární virologie. Absolvovala několik zahraničních stáží v USA, Finsku, Belgii. Po studiích pracovala v dnes již zrušeném Ústavu sér a očkovacích látek v Praze na Vinohradech, následně v Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde založila a vedla po dobu 25 let Národní referenční laboratoř pro papilomaviry a polyomaviry. Od roku 2019 vede Katedru genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě UK. Svou výzkumnou skupinu má v centru BIOCEV (společné pracoviště AV ČR a UK ve Vestci u Prahy). Je vdaná, má dvě děti studující medicínu a manžel je profesorem parazitologie na PřF UK Praha.

Musí být psycholog ještě tvrdší než vězni? Jaké má ve vězení úlohy? A jak to vlastně doopravdy vypadá v českém vězení? Posluchač bude na konci povídání s diskusí znát rozdíl mezi obviněným, odsouzeným a chovancem v zabezpečovací detenci. Vyzkouší si, jaké to je hodnotit u nově přijatého obviněného rizikové chování. Nahlédne do toho, jak se hodnotí rizika opětovného spáchání trestného činu. Zjistí, na jakého vězně platí přísný režim a práce, a pro koho se hodí spíš psychoterapie. A věděli jste, že vězeňský psycholog posuzuje i osobnostní způsobilost uchazečů, kteří se chtějí stát příslušníky bezpečnostního sboru?
Václav Jiřička vystudoval klinickou a forenzní psychologii na německé Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürnberg. Rok pracoval v Austrálii jako pečovatel a sanitář v psychiatrických zařízeních a hospicech. V roce 2004 nastoupil jako psycholog do Vazební věznice Liberec, kde založil a do roku 2021 vedl terapeutický program pro pachatele násilných trestných činů s poruchou osobnosti. Od roku 2008 je současně vedoucím psychologem Vězeňské služby České republiky. V rámci mise Evropské unie Eujust Lex Iraq trénoval v letech 2011 - 2012 penitenciární experty v Iráku. Pro Radu Evropy vedl řadu seminářů na téma risk assessment, terapie a špatného zacházení s vězni (např. Kosovo, Albánie, Černá Hora, Arménie, Gruzie, Řecko). Je soudním znalcem.

Věra Roubalová Kostlánová je sociální pracovnice, psychoterapeutka a bývalá disidentka, jedna z poslední trojice mluvčích Charty 77. V době války v Jugoslávii pracovala na ministerstvu vnitra, poté odešla do nevládního sektoru. Setkávala se s uprchlíky z Bosny, Čečenska či Sýrie. Pomáhala překonat mlčení v rodinách zasažených holokaustem. Jako psychoterapeutka ve skupině TEP - Terapie příchozích, kterou v rámci o. s. InBáze založila, teď nabízí pomoc především utíkajícím z Ukrajiny. Na její skupinu se ale obracejí i Češi, kteří nyní zažívají velkou nejistotu. O tom i mnohém dalším bude paní Věra Roubalová Kostlánová na besedě mluvit a odpovídat na dotazy.

Ian Willoughby is an Irish journalist who has lived in Prague for nearly 30 years and works for Radio Prague International and international media outlets. He will discuss covering Czech news for a global audience, how he prepares for in-depth interviews and speaking to huge movie stars on the red carpet at Karlovy Vary film festival.

Alice Aronová je filmová historička, pedagožka a novinářka. Absolvovala Pedagogickou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor filmová věda. Doktorát získala na FAMU. Od roku 1998 pracovala jako dramaturgyně na filmových přehlídkách a festivalech. Působila jako redaktorka v ČR 6 a ČT (Kinobox, Filmkompas). Přispívá recenzemi do pořadu Mozaika na stanici Vltava ČR. Pracuje pro distribuční společnost Cinemart a pražských kin Atlas a Evald. Od roku 2017 působí jako expert Státního fondu kinematografie. Přednášela či přednáší na Literární akademii, Metropolitní univerzitě v Praze, Vysoké škole kreativní komunikace.

Anna-Marie Lichtenbergová, píáristka Institutu plánování a rozvoje (a též absolventka GVP), a Jan Poslušný, architekt a programový koordinátor CAMPu, v přednášce představí, proč Praha potřebuje CAMP, jaký je smysl popularizace architektury a městského rozvoje, jak se bude v blízké budoucnosti proměňovat Praha a jak k tomu všemu může přispět nový Metropolitní plán. Odpoledne je možné se volitelně v rámci bloku workshopů přihlásit na komentovanou prohlídku výstavy Architektura 58-89, která probíhá přímo v CAMPu.