Grónsko je autonomní součást Dánského království, jehož hlavou státu je dánský monarcha, ovšem země je řízena vlastní vládou a parlamentem. Hlavním městem je Nuuk. Z velké části se rozprostírá na stejnojmenném ostrově ležícím na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu. Nachází se severovýchodně od Kanady a geograficky je součástí Severní Ameriky, ovšem historicky, politicky a ekonomicky se jedná o zemi velmi propojenou s Evropou. Grónsko je největší ostrov na světě, ale jen 15 % jeho území není trvale zaledněno. Zbytek pokrývá led dosahující místy mocnosti až 3 000 m. Tento ledovec (pokrývající přibližně 1,8 milionu km²) je po Antarktickém ledovci druhý největší na světě.

Opodstatnění názvu a historie osidlování

Oficiální název země v grónštině zní Kalaallit Nunaat, přičemž první slovo, kalaallit, je plurál od kalaaleq, což znamená obyvatel Grónska či Gróňan, a druhé slovo, Nunaat, má význam země (v množném čísle). Kalaallit Nunaat se proto dá přeložit jako Země Kalaallitů, čili země Gróňanů. Český výraz Grónsko je převzat z dánského Grønland, Zelená země. Podle příběhu z tzv. Ságy o Gróňanech ze začátku 12. století se jedná o pojmenování, které dal tomuto ostrovu Erik Rudý ve snaze přilákat sem další osadníky poté, co tuto zemi kolem roku 985 objevil.

Kolem roku 3000 př. K. sem přicházejí předci prvních Inuitů z Asie na Aljašku. Cca 2500 př. K. probíhá první stěhování Indiánů do Grónska. Kolem roku 875 objevuje tento ostrov viking Gunnbjörn Ulfsson a nazývá ho Gunnbjørnland. V roce 982 Erik Rudý odplouvá z Islandu a přistává na jihozápadě Grónska. Od roku 986 osídluje se svou družinou okolí Brattahlidu. Kolem roku 1000 Leif Eriksson (syn Erika Rudého) se vrací z Norska již jako křesťan. Z grónských vikingů se stávají křesťané, je zbudován první kostel. V roce 1076 Adam Brémský zaznamenává ve své kronice arcibiskupství Hamburk první písemnou zmínku o osídlení a christianizaci Grónska, které nazývá Gronland. Kolem roku 1450 mizí poslední norská osada v Grónsku. Je nejasné, zda Normané vyhynuli, byli zabiti nebo se smísili s Inuity. K úbytku normanských kolonistů přispělo také stále se zhoršující podnebí.

Politický systém

V zemi sídlí parlament volený na 4 roky, který ze svých 31 poslanců volí premiéra a vládu. Ty řídí veškeré záležitosti týkající se grónské domácí politiky včetně zákonodárství. Dánsku přísluší jen obrana země a zahraniční politika, přičemž ovšem mnoho různých aspektů zahraniční politiky spravují sami Gróňané.Hlavou státu je dánský monarcha, v současné době Margrethe II. Premiérem je obvykle předseda nejsilnější strany v grónském parlamentu. Grónsko bylo od roku 1973, jakožto teritorium Dánska, součástí Evropské unie. V roce 1982 ale jeho obyvatelé v referendu rozhodli o vyčlenění se z unijního území a Grónsko tak roku 1985 přestalo být přímou součástí Evropské unie a stalo se zámořským územím. Jeho obyvatelé zůstávají, díky svému dánskému občanství, i nadále občany Evropské unie. Grónsko je administrativně rozděleno do pěti částí – Sermersooq, Avannaata, Kujalleq, Qeqertalik a Qeqqata.