Švédsko, plným názvem Švédské království, je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Název země se odvozuje od germánského kmene Sveů, který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (říše Sveů). Název kmene není jasný, patrně je odvozen od pragermánského swihoniz s významem „my sami“. Švédsko hraničí na západě s Norskem, na východě s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem. Celkový počet obyvatel je zhruba 10 milionů. Obyvatelstvo je koncentrováno především v jižní polovině země. Hlavní město Švédska je Stockholm, které je zároveň i největším švédským městem. Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. Od 1. ledna 1995 je členskou zemí Evropské unie. Jižní Švédsko je převážně zemědělské, zatímco sever je silně zalesněn a zahrnuje část Skandinávského pohoří, které se rozkládá na západě země. Velkou část země pokrývají lesy. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska patří voda, dřevo a železná ruda.

Historie Švédska

Dějiny Švédska jsou dějinami území, na němž se dnes nachází Švédské království, ale také dějiny švédského království mimo území současného státu. První stopy lidské činnosti jsou zaznamenány z doby 12 000 let před Kristem. V tom, kdy lze hovořit o plnohodnotném švédském státu, se historikové neshodují a mluví o 6. století, stejně jako o šestnáctém. Za zakladatelskou osobnost lze však považovat prvního historicky doloženého krále Erika Vítězného, který se ujal vlády na konci 10. století. Vypálení pohanského chrámu v Uppsale v 11. století můžeme považovat za signál plnohodnotného pokřesťanštění země. Na konci 14. století se Švédsko dostávalo stále více pod vliv Dánska, které snilo o velké severské říši. To se povedlo na konci 14. století, kdy vznikla Kalmarská unie. Dánská hegemonie vyvolávala ve Švédsku nespokojenost a vedla k sérii povstání. To z roku 1523, které vedl Gustav Vasa, bylo úspěšné. Gustav se stal králem a Švédsko obnovilo svou samostatnost. Byl to rovněž král Gustav, kdo podnítil tažení protestantismu a vytlačení katolictví. Během 17. století, po vítězství ve válkách proti Dánsku, Norsku, Rusku a Polsko-litevskému státu, se Švédsko stalo evropskou velmocí a převzalo přímou kontrolu nad celou baltskou oblastí. Švédsko sehrálo též zásadní roli ve třicetileté válce, během níž švédská vojska křižovala celý kontinent. Švédská hegemonie ovšem znervózněla sousedy(Nory a Dány), kteří začali proti ní pracovat za pomoci Ruska. Rusko také nakonec Švédy z velmocenského trůnu sesadilo, když je roku 1721 porazilo v Severní válce. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do personální unie, z níž však roku 1905 vystoupilo.

Od té doby je ve Švédsku mír a země uplatňuje zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války (včetně první a druhé světové války a v zásadě i války studené). Ve století dvacátém přidali ještě budování sociálního státu. Území Švédska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 krajů a 290 samosprávných obcí.

Příroda

Ochrana přírody a životního prostředí je ve Švédsku tradičně významným tématem a zároveň nedílnou součástí výchovy. Švédi si své čisté přírody velice váží a chovají se k ní šetrně a s respektem, což je na první pohled poznat v podstatě všude, kam se podíváte. Švédsko bylo první zemí v Evropě, která vyhlásila národní parky: v květnu 1909 vymezili plochu prvních devíti a další postupně následovaly. Dnes je ve Švédsku 29 národních parků a kromě nich dalších 3 027 přírodních rezervací a chráněných oblastí.

Švédsko se také pyšní poslední evropskou divočinou, která se na starém kontinentu dochovala. Nachází se v Laponsku, které pokrývá zhruba severní třetinu země. V této oblasti se nachází mimo jiné čtyři překrásné národní parky, které patří k posledním územím nedotčeným civilizací. Hory nejsou příliš vysoké, vzhledem k poloze vysoko na severu však mají poměrně drsné vysokohorské klima. Na ostrovech Gotland a Öland se v důsledku klimatických a geologických podmínek vyskytuje zvláště bohatá flóra, zejména četné druhy orchidejí. Z fauny je zde velké zastoupení divočáků, jelenů a srnců (hlavně v jižní polovině země). Švédsko je známé zejména pro největší populaci losů v Evropě. Šelmy, jako jsou medvědi, vlci, rysi a rosomáci, jsou v posledních letech díky přísným ekologickým zákonům opět na vzestupu.