Se zánikem staroegyptské kultury a znalosti hieroglyfického písma se vytratilo i povědomí o původním účelu pyramid, a tak staly se předmětem spekulací. Pyramidy odedávna poutaly naši pozornost, a přesto se nám dodnes zdaleka nepodařilo vyřešit a odkrýt všechny jejich záhady...
V současnosti se vědci shodují na tom, že pyramidy byly postaveny a měly sloužit jako hrobky staroegyptských faraonů. Egypťané považovali své vládce za potomky bohů, a proto i místo jejich posledního odpočinku muselo být této představě adekvátní. Kromě tohoto účelu královské pyramidové komplexy ve své době měly nejen velký význam náboženský a ideologický, ale také politický a hospodářský. Mnoho lidí pracovalo na jejich výstavbě a následné údržbě. Mnozí faraoni začali svou pyramidu budovat ihned poté, co nastoupili na trůn, aby se mohli nechat pochovat v té největší a nejhonosnější stavbě, jakou svět kdy spatřil.
Ve staroegyptské kultuře měl nesmírný význam posmrtný život a smrt v žádném případě nebyla považována za konec. Proto ostatně všechny pyramidy stojí na západním břehu Nilu, neboť tam se dle víry starých Egypťanů měla rozkládat Říše mrtvých, Říše živých ležela naopak na východě.
Ze stejného důvodu byly pyramidy vybaveny také nádhernou a propracovanou výzdobou v podobě maleb a hieroglyfických nápisů na stěnách, které měly duši zesnulého panovníka dovést do podsvětí. Do pohřebních i dalších komor byly nashormážděny potraviny, víno, oblečení a další potřeby každodenního života, luxusní nábytek, ohromné množství drahých předmětů = šperků, zlatých předmětů, drahých kovů, drahokamů. Toto všechno mělo sloužit jako výbava faraona do dalšího života. Do pyramid (stejně jako do jiných hrobek) si jejich majitelé brali s sebou veškeré své bohatství a vše, co je potřebné k životu, na nějž byli zvyklí, aby tak mohli žít v blahobytu i v dalším světě. Právě tyto "poklady" později začaly lákat vykradače hrobů a v posledních stoletích rovněž i archeology.
Stavitelé pyramid před noha tisíciletími předpokládali, že o bohatství ukryté v pyramidových pohřebištích budou mít zájem různí zlodějíčci. Proto při plánování těchto monumentálních a uvnitř velmi komplikovaných staveb vždy vytvářely kromě pravých chodeb propojujících jednotlivé komory také složité sítě falešných, slepých chodbiček, které sloužily jako pasti.
Na rozdíl od hrobek faraonů z pozdější Nové říše nebyly v pyramidách nalezeny žádné mumie a jen velmi málo cenností. Badatelé se domnívají, že za to mohou právě vykradači hrobů, kterým se přece jen podařilo překonat všechny nástrahy. Některým ale tato skutečnost dává důvod domnívat se, že pyramidy nikdy skutečně nesloužily jako hrobky.
Mezi vědci se poměrně nedávno objevila teorie, že pyramidy sloužily jako jakési elektrárny, zdroje elektrické energie pro starověké Egypťany. Někteří lidé tuto teorii rozpracovali a tvrdí, že Cheopsova pyramida (též Chufuova pyramida nebo Velká pyramida) reaguje na vibrace z hlubin Země, je vodivá a vede skrze svoji hmotu široké spektrum vibračních frekvencí. „Pyramidy byly mezi sebou v kontaktu a pracovaly dohromady jako celek. Při záplavě Nilu, které trvalo kolem tří měsíců, se zaplavily kanály pod pyramidami. V této oblasti je pórovitá hornina se škvírami, a proto voda protékající pod pyramidami, přes den shora svítící slunce a v noci světlo z hvězd a planet generovalo energii... Tato energie byla transformována a povznášela vibrace celé společnosti, byla jejím zdrojem energie. Nasměrování energie ve Velké pyramidě také sloužilo k „Velkému zasvěcení“ a konečnému vzestoupení." Píše Ing. Mečislav Hudeczek, Ph.D. Příznivci této teorie se také domnívají,že takto získaná energie byla využívána i k přemisťování obrovských kvádrů např. během stavby dalších pyramid. S energií pyramid měl podle nich při svém výzkumu pracovat i Nikola Tesla. Zejména Cheopsova pyramida prý prokazatelně obsahuje velké množství elektromagnetické energie.
No, zdá se, že s určitostí stále nejsme schopni říct, že víme, jaký přesně měly pyramidy účel a k čemu sloužily. Otázkou zůstává, zda se nám toto starodávné tajemství někdy vůbec podaří vypátrat. Jisti si zatím jsme jen tím, že tyto stavby měly pro staroegyptskou civilizaci ohromný kultovní, spirituální, společenský i hospodářský význam a asi navždy zůstanou jejím nejvýznačnějším symbolem.
