Sakkára patří mezi nejdůležitější nekropole Memphisu, hlavního města egyptské Staré říše. Pohřbíváni zde byli králové a vysoce postavení, urození lidé z prvních dvou dynastií (cca. 3 040 – 2 686 př. n. l.). Dominantou této archeologické lokality je Džoserova (Stupňovitá) pyramida z doby 3. dynastie, postaveny zde však byly i pyramidy mnohých významných faraonů 5. dynastie (2 494 – 2 345 př.n.l.) a 6. dynastie (2 345 – 2 181 př.n.l.). Ačkoli jsou podstatně menší a většina z nich se zachovala jen jako trosky, uvnitř některých lze i dodnes najít hieroglyfickou výzdobu, která se v žádné jiné pyramidové lokalitě nezachovala. Ve velmi dobrém stavu zde stále stojí i velké množství hrobek významných osobností této doby, velký zádušní chrám, zbytky královského pohřebního paláce a další památky ze Staré, Střední a dokonce i Nové říše.
Džoserova (Stupňovitá) pyramida
Tato stavba je řazena mezi nejikoničtější památky Egypta, a právem. Znamená totiž zásadní zlom v staroegyptském pohřebním stavebnictví, revoluci v architektuře kamenných staveb a královských hrobek. Je to vůbec první pyramida, kterou kdy staří Egypťané postavili, a zároveň nejstarší známá egyptská kamenná stavba.
Dojem na nás udělá už její samotné stáří. Byla postavena na počátku 3. dynastie během vlády faraona Necericheta, který je spíš známý jako Džoser (2 667 – 2 648 př.n.l.). V dobách před ním byly faraonové pohřbíváni do mastab (hrobek, které svým tvarem připomínají lavici, a stály nad podzemní pohřební komorou). Džoserova pyramida se skládá z šesti na sebe navršených mastab, což jí dodává stupňovitý vzhled. Tato velká technická inovace se nejčastěji připisuje veleknězi chrámu slunečního boha Rea v Heliopolisu a vrchnímu královskému architektovi, který stavbu vedl, Imhotepovi. Poprvé zde také byl použit vápenec jako stavební materiál. Jednotlivá patra se přidávala postupně. Takto vznikla první ze všech pyramid, z níž vyšly všechny ostatní.
Dvě nádvoří před pyramidou představují rozestavění a organizaci prostoru pro oslavu svátku Sed, jehož účelem mělo být omladit faraona a znovu oživit jeho moc. Struktury na straně východního nádvoří v kameni napodobují pomíjivé svatyně, které byly použity při tomto festivalu, a tak zajišťují, aby mohl faraon pokračovat v omlazení navždy.
K pyramidě patřil i rozsáhlý a majestátní komplex.
plán Džoserova pyramidového komplexu
Venisova pyramida
Tato stavba pochází z období 5. dynastie, postavit si ji nechal faraon Venis, vládnoucí přibližně mezi lety 2 375 – 2 345 př.n.l. Struktura pyramidového komplexu a hlavního zádušního chrámu představuje přechodnou fázi mezi komplexy 5. a 6. dynastie. Její podstavou je čtverec o hraně 57,75 m. V současné době je značně rozbořená a zhroucená, ale kdysi dosahovala výšky 43 m a její stěny svíraly se zemí úhel 56°.
Venisova pyramida je však významná především díky své výzdobě. Jedná se totiž o první a nejstarší hrobku, ve které byly objeveny náboženské texty, známé jako „Texty pyramid“. Jedná se o hieroglyfické nápisy na stěnách pohřební komory, které měly ochránit a vést faraonovu duši na cestě do posmrtného života. Zatímco v naprosté většině pyramid se nezachovaly vůbec, hieroglyfy uvnitř pyramidy si dokonce ponechaly i trochu barvy. Ačkoli na první pohled zvenčí vás jistě neoslní, opravdu se nevyplatí soudit knihu podle obalu.
Venisova pyramida zvenčí
pohřební komora
